Wednesday, March 12, 2008

Demonstrace za Tibet rozháněla policie, v Indii zatkli 30 žen.

Devětačtyřicáté výročí neúspěšného pokusu o odtržení Tibetu od Číny, po kterém musel tibetský duchovní vůdce dalajláma odejít do exilu si připomínají tento týden lidé po celém světě. V řadě zemí se konaly demonstrace na podporu Tibetu, který Čína zabrala v roce 1951. Demonstraci tibetských žen v Dillí rozehnala policie, stejně jako protesty mnichů v tibetské Lhase.

Lhasa

Indická policie zakázala plánovaný šestiměsíční protestní pochod Tibeťanů do jejich země, demonstrantky před čínskou ambasádou v Dillí to však neodradilo. Policie musela tři desítky z nich zatknout.

Při demonstracích budhistických mnichů v Lhase zasahovaly podle svědků stovky policistů. Rádio Svobodná Asie uvedlo, že policie nasadila slzný plyn. Pondělní a úterní protesty mnichů byly nejrozsáhlejší za poslední roky.

Solidaritu s anektovaným Tibetem a nesouhlas s porušování lidských práv ze strany Číny vyjádřily zkraje týdne také další země světa včetně České republiky. (viz. Novinky.cz)

Můj komentář:

Nezdá se mi to jako poprvé, co Čína porušuje základní lidská práva. A nezdá se mi to jako poprvé, co zahraniční státy a zejména západní velmoci tento fakt víceméně ignorují.

Napadá mě otázka: Nedalo by se pro Tibet udělat víc? Odpovím si sám. Jistě, že dalo. Ale proč a jak? Bojkotem exportu a importu Číny? Číny? Státu, který je velice významným vývozcem a dovozcem prakticky všech věcí na Zemi? Ne! Mělo by to dopad na ekonomiku snad všech světových Zemí a to si nikdo nechce a nemůže dovolit.

Nebo snad výhružkami o vyhlášení války? To je snad ještě absurdnější než předchozí myšlenka. Kdo by chtěl vyhlásit válku možná že i nejozbrojenějšímu státu na světě a nastavit v sázku životy svých občanů? Opět nikdo! Všichni jen tiše v koutku pozorují a občas vyjádří decentní nesouhlas se situací. A kdo ví, jestli se ho vůbec doslechne někdo v Číně. Bohužel to i tak trochu chápu, byť s tím nesouhlasím.

Současné postavení Číny na světě mi přijde jako absolutně nedotknutelné a nejspíš je k tomu i důvod. Proto šance Tibetu na osamostatnění je momentálně asi tak vysoká, jako že se v Americe stane prezidentem pes. Myslím že do budoucna pomůže Tibetu pouze nějaký státní převrat. Ale je v Čině vůbec možný? Silně o tom pochybuji. A tak mi nezbývá než popřát Tibetu a Tibeťanům pokud možno šťastné žití pod čínskou nadvládou a hodně štěstí do budoucích bojů o osamostatnění.

Co Vy si o tom myslíte?

autor: Honza Cikrt

1 comment:

Anonymous said...

Nejhorší na tom je, že to, co v tibetu bylo před ozbrojeným příchodem Číny, je nenávratně ztraceno. Tamější památky se přeměnily na budovatelské budovy, a vůbec je celý Tibet zničen.
Jednou Tibet obsadili, tak ať je to navždy. Sice všeechny změny, oc se tam děly, měly nálepku :"pro dobro Tibetu". Jedna otázka je, jestli čínští vládci opravdu věřili těmto slovům, nebo jestli to už od začátku byla promyšlená strategie (já osobně se přikláním spíš k 2. možnosti.) Už v krátké následující době si šla Čína tvrdě za svým- aby si vynutila aposlušnost tibetských občanů. Proto taky neváhá použít třeba i násilných prostředků k vynucení klidu, či alespoˇn upozornění na svou sílu(kterou stačilo poznat i mnoho vojenských vězňů). Když se tedy někdo snaží připomenout sI Čas, kdy do této čínské AO vtrhly ozbrojené síly,kdy dalajlama musel Tibet opustit, čas, kdy byl Tibet místem bezpečí... Nedivme se čínské vládě, že nechce, aby si tento čas kdokoliv připomínal, vždyť teď jsou na tom líp, došlo k pokroku, můžou být číně vděčni!!!

Abych se ale vrátila k samotným lidským právům. Už dlouho jsou v čínských věznicích bezmilosrdně zabíjeni "zrádci vlasti", tak proč bychom se měli divit tomuto... Nejsmutnějším na tom vščem je fakt, že v rámci udržení vlastní bezpečnosti a ekonomiky s tím naprosto nikdo nebude nic dělat...

Jelikož po tak dlouhé době nastala situace, že by Tibet snad ani nebyl schopen se sám nezávisle o sebe postarat, myslím, že by už u Číny měl zůstat (což ovšem musím konstatovat s velmi těžkým svědomím, protože Čína se svou krutostí k nepřátelům mi nepřijde jako nejvhodnější "obhospodařovatel". Ale bohužel je to součastná, a vlastně i nejjednodušší,nejbezpečnější a nejreálnější cesta.) Bohužel, nevinní na to opět doplatí nejvíce.