Velikonoce

Tak jsme tu měli Velikonoce...jak se slaví u nác snad nemusím představovat, ale jen tak pro srovnání s jinými státy..

VELKÁ BRITÁNIE
Už v období před Velikonocemi se to tu hemží spoustou tradic a zvyky. Jako příklady bych mohla zmínit závody osmiveslic pořádané universitami z Oxfordu a Cambridge, nebo například palačinkové závody. Ty jsou každoročně pořádány v městečku Olney, a to už od roku 1445. Účastní se jich však pouze ženy. Modernizace tradic si ovšem vyžádala malou změnu tradic, a tak zde jako atrakce běhal dokonce i ministr sportu.
Věřící rodiny poctivě dodržují půst po čtyřicet dní. Namísto beránka jako symbol Velikonoc složí velikonoční zajíček, který dětem na velikonoční neděli naděluje sladkosti, vajíčka, hračky… Pravá vajíčka sice nemalují, ale o to větší oblibě se těší právě ta z čokolády. Dokonce se v mnohých britských rodinách pořádají tzv. “hony na vajíčka“. Tehdy děti hledají čokoládová vajíčka po celém bytě (domě), a ihned po nálezu se úlovky zpravidla konzumuje. V této době se firmy předhánějí v originalitě čokoládového vajíčka. A ty jdou skutečně na odbyt. V roce 1997 tamější firma Cadbury během Velikonoc prodala tolik čokoládových vajec, že by sloup, z nich postavený, byl 900X vyšší, než Mount Everest.
Na rozdíl od našich krajů neznají pomlázku a „šupání“ dívek. Za to se v londýnském Covent Garden koná tradiční soutěž v pouštění draků a pivovarských spřežení. V některých místech dokonce stále přetrvává zvyk, kdy ženy přiváží muže k židlím a za výkupné jsou ochotné je odvázat. Druhý den jim to muži oplatí, avšak tentokrát za výkupné nejsou považovány peníze, ale polibek.
Už od 12. Století se do oslav Velikonoc zapojuje i samotná královská rodina-den před Velkým pátkem obdarovává chudé poddané speciálními velikonočními mincemi. Těch královna rozdává přesně tolik, kolik je jí let. Tyto speciální mince mají hodnotu zejména sběratelskou, ale o to lépe se nyní dají zpeněžit.
ITÁLIE
Neděle před velikonočním pondělím se nazývá nedělí Palem- tehdy se blahořečí větvičkám olivovníku. Tradičními velikonočními pokrmy je jehněčí, nebo pro nás obvyklá velikonoční vajíčka. Další vajíčka jsou často schovávaná ve slaných dortech, salátech, desertech…
ŘECKO
Už kvůli pravoslavnému náboženství zde mají Velikonoce poněkud odlišný ráz (jsou později, než klasické křesťanské svátky). Tradičními pokrmy jsou pečené jehněčí, nebo například polévka Majiritsa (z jehněčích vnitřností). Vajíčka se zde nebarví jinak, než na červeno, a to jako symbol Kristovy krve. Tamějším zvykem je klepání špičkou vajíček o hlavu. Komu se vajíčko nerozbije, může si něco přát a celý rok bude mít štěstí.
DALMÁCIE
Zdejším přetrvávajícím zvykem je pití vína. Radostně se dodržuje už od pradávna, a to hlavně z důvodu víry, že víno se v těle mění na krev a následně posiluje a pomáhá při léčení. Jeden Brača dokonce během jedné velikonoční hostiny vypil 10l čistého vína.
RUSKO
Také se řídí Juliánským kalendářem, a tak je datum Velikonoc posunuto o týden později. Objevuje se zde tradiční barvení a zdobení vajíček (písanka), které se darují na důkaz vzkříšení Krista, a na důkaz toho následuje trojí políbení na tvář. O těchto svátcích se hooodně jí, ale celou dobu jen studená kuchyně (tzn. Žádná teplá jídla, ani ryby.). Je zde sice znám mazanec i beránek, ale pomlázka nikoliv.