Pan profesor děkuje za pozvání do našeho semináře a byl by rád, pokud by dostal upřímnou zpětnou vazbu na svoji přednášku. Takže pokud by jste se mohli vyjádřit do komentářů, jak na vás zapůsobila přednáška, on a podobně.
Zde jsou odpovědi na některé z dotazů.
1. Patří pan prof. Halík v české katolické církvi k představitelům umírněných nebo spíše konzervativních názorů?
Asi jste při besedě zjistil(a), že nejsem tím, koho si lidé představují pod „konzervativcem“, takže v tomto (trošku problematickém) rozdělení patrně zbývá ta druhá možnost.
2. Pane Halíku, komu fandíte (fotbal, hokej,...)?
Přiznám jsem vám, že jsem za celý život sledoval jen jediný sportovní zápas, a to hokej ČSSR proti SSSR v roce 1969 – a to z politických, nikoliv sportovních důvodů(chápalo se to jako symbolická odveta za okupaci v srpnu 68). Tyhle věci (sportovní fandění) jdou poněkud mimo mne.
3. Hodně jste toho dokázal, na co jste ve svém životě nejvíc hrdý?
Jako věřící člověk prožívám svůj život spíš jako proud darů, než jako seriál „výkonů“ – a to člověka vede spíš k vděčnosti a radosti, než k hrdému vypínání hrudi. Jsem vděčný za celý svůj život, i s tím těžkým, co v něm bylo a občas je. Mám velkou radost z toho, že mohu i jako kněz i jako profesor naší nejstarší univerzity sloužit hlavně mladým, přemýšlivým lidem a jsem moc rád, že jsem mohl napsat pár dobrých knížek, které si našly spoustu čtenářů a které tu po mně zůstanou.
4. Jaký máte názor na církev a její postoj k ženám – například, žena nemůže být zvolena kardinálem či papežem?
Považuji za důležité to, že ženy jsou mezi světci a učiteli církve – taková Terezie z Kalkaty nebo Terezie z Avily jsou důležitější než tisíce kardinálů a mnoho papežů. Za sebe si dovedu představit ženy i v roli duchovních, myslím, že to patrně jednou nastane, ale asi to nebude brzy. Mám pár přátel mezi farářkami ostatních církví a vážím si jich.
5. Zajímalo by mě, jaký má pan Halík nejsilnější zážitek z expedice na Antarktidu a co nejzajímavějšího ho tam potkalo?
Jednou jsem tam bojoval o život při bouři na moři (a pomohl zachránit život i zkušenému polárníkovi J. Pavlíčkovi) – vylíčil jsem to v knize Co je bez chvění, není pevné.
6. Co si myslíte o nutnosti celibátu v církvi?
Myslím si, že je velkou pomocí – i když není lehký – pro určitý typ kněžství, který opravdu vyžaduje celého člověka. (Nedovedu si např. osobně představit, že když pracuju prakticky bez přestávky denně od časného rána do velmi pozdní noci, že bych mohl převzít odpovědnost za rodinu – ale můj životní a pracovní styl není běžný ani u většiny kněží.) Dovedu však představit vedle toho i kněze s rodinou, jak je tomu např. v katolické církvi východního obřadu.
7. Když se podívám na seznam aktivit, kterých se účastníte a všech akcí, do kterých jste nějakým způsobem zapojený, zbývá vám vůbec nějaký čas na své soukromé záležitosti?
Skoro ne. Naštěstí je však mé povolání zároveň mým koníčkem a láskou. Nejlépe si odpočinu v létě psaním knih. Ale občas si jdu také zaplavat či se vypotit do sauny.
8. Jaký je Váš názor na současného papeže? Není příliš konzervativní a zpátečnický? V roce 2005 jste napsal v jednom svém článku, že ne. Váš názor se mezitím nezměnil?
Je konzervativní, ale není zpátečnický. Úlohou papeže není hledat nové cesty (to je poslání nás, teologů, působících v oblasti vědecko-pedagogické a spisovatelské), nýbrž spíše věrohodně a srozumitelně udržovat kontinuitu tradice. Inteligentní konzervativci (na rozdíl od primitivních zpátečníků) jsou také velmi potřební. Myslím, že žádný stát a žádné náboženství nemá momentálně v čele člověka tak vzdělaného a inteligentního, jakým je tento velký papež – i když říká často věci, které se ti, kdo chtějí získat popularitu většiny, neodváží říci nahlas.
9. Vaše jméno se začalo objevovat v souvislosti s volbou na prezidenta, jaký je Váš osobní tip na kandidáta? Jaký by to měl být podle Vás člověk?
Někdo, kdo by byl pravým opakem Václava Klause - uměl by lidi spojovat, ne rozdělovat; měl by úctu k druhým a i k odlišným názorům – nebyl by tak ješitný a samolibý; byl by dostatečně vzdělaný a nevyjadřoval se k věcem, kterým vůbec nerozumí – neříkal by např. hlouposti, znevažující ekologické důsledky globálního oteplování; byl by jednoznačně pro evropskou integraci – nenahrával populistickému nacionalismu a pomlouvání EU , atd. Líbil by se mi např. Karel Schwarzenberg nebo prof. Švejnar.
Sám do toho teď rozhodně nepůjdu – myslím, že lépe mohu sloužit této společnosti tím, co teď dělám a také vím, že momentálně má nezávislý kandidát mizivé šance.
10. Řekl jste, že novým religiem byla po křesťanské víře věda, a tu teď vystřídala masmedia, tušíte, co by to mohlo být příště?
Netuším
11. Na internetu jsem našla mnoho odkazů, kde jste se vyjadřoval velice kladně o skautingu. Je Vám blízký svými hodnotami, jste sám skaut nebo to má jiný důvod?
Ano, je mi blízký hodnotami – vážím si mladých lidí, kteří se starají o etickou výchovu a smysluplné trávení času těch ještě mladších.
12. Jaké je Vaše životní krédo?
Ze sv. Pavla: Kde je Duch, tam je svoboda
13. Kdo je pro Vás vzorem?
Dva moji učitelé, kteří byli zároveň velkými mysliteli a statečnými bojovníky za svobodu proti bezpráví : filozof Jan Patočka, první mluvčí Charty 77 a teolog. kněz Josef Zvěřina, vězen za nacismu i komunismu, signatář Charty, zakládající člen Občanského fóra apod. Od nich jsem se opravdu mnoho naučil – nejen v oblasti myšlení, ale i jednání.
Zde jsou odpovědi na některé z dotazů.
1. Patří pan prof. Halík v české katolické církvi k představitelům umírněných nebo spíše konzervativních názorů?
Asi jste při besedě zjistil(a), že nejsem tím, koho si lidé představují pod „konzervativcem“, takže v tomto (trošku problematickém) rozdělení patrně zbývá ta druhá možnost.
2. Pane Halíku, komu fandíte (fotbal, hokej,...)?
Přiznám jsem vám, že jsem za celý život sledoval jen jediný sportovní zápas, a to hokej ČSSR proti SSSR v roce 1969 – a to z politických, nikoliv sportovních důvodů(chápalo se to jako symbolická odveta za okupaci v srpnu 68). Tyhle věci (sportovní fandění) jdou poněkud mimo mne.
3. Hodně jste toho dokázal, na co jste ve svém životě nejvíc hrdý?
Jako věřící člověk prožívám svůj život spíš jako proud darů, než jako seriál „výkonů“ – a to člověka vede spíš k vděčnosti a radosti, než k hrdému vypínání hrudi. Jsem vděčný za celý svůj život, i s tím těžkým, co v něm bylo a občas je. Mám velkou radost z toho, že mohu i jako kněz i jako profesor naší nejstarší univerzity sloužit hlavně mladým, přemýšlivým lidem a jsem moc rád, že jsem mohl napsat pár dobrých knížek, které si našly spoustu čtenářů a které tu po mně zůstanou.
4. Jaký máte názor na církev a její postoj k ženám – například, žena nemůže být zvolena kardinálem či papežem?
Považuji za důležité to, že ženy jsou mezi světci a učiteli církve – taková Terezie z Kalkaty nebo Terezie z Avily jsou důležitější než tisíce kardinálů a mnoho papežů. Za sebe si dovedu představit ženy i v roli duchovních, myslím, že to patrně jednou nastane, ale asi to nebude brzy. Mám pár přátel mezi farářkami ostatních církví a vážím si jich.
5. Zajímalo by mě, jaký má pan Halík nejsilnější zážitek z expedice na Antarktidu a co nejzajímavějšího ho tam potkalo?
Jednou jsem tam bojoval o život při bouři na moři (a pomohl zachránit život i zkušenému polárníkovi J. Pavlíčkovi) – vylíčil jsem to v knize Co je bez chvění, není pevné.
6. Co si myslíte o nutnosti celibátu v církvi?
Myslím si, že je velkou pomocí – i když není lehký – pro určitý typ kněžství, který opravdu vyžaduje celého člověka. (Nedovedu si např. osobně představit, že když pracuju prakticky bez přestávky denně od časného rána do velmi pozdní noci, že bych mohl převzít odpovědnost za rodinu – ale můj životní a pracovní styl není běžný ani u většiny kněží.) Dovedu však představit vedle toho i kněze s rodinou, jak je tomu např. v katolické církvi východního obřadu.
7. Když se podívám na seznam aktivit, kterých se účastníte a všech akcí, do kterých jste nějakým způsobem zapojený, zbývá vám vůbec nějaký čas na své soukromé záležitosti?
Skoro ne. Naštěstí je však mé povolání zároveň mým koníčkem a láskou. Nejlépe si odpočinu v létě psaním knih. Ale občas si jdu také zaplavat či se vypotit do sauny.
8. Jaký je Váš názor na současného papeže? Není příliš konzervativní a zpátečnický? V roce 2005 jste napsal v jednom svém článku, že ne. Váš názor se mezitím nezměnil?
Je konzervativní, ale není zpátečnický. Úlohou papeže není hledat nové cesty (to je poslání nás, teologů, působících v oblasti vědecko-pedagogické a spisovatelské), nýbrž spíše věrohodně a srozumitelně udržovat kontinuitu tradice. Inteligentní konzervativci (na rozdíl od primitivních zpátečníků) jsou také velmi potřební. Myslím, že žádný stát a žádné náboženství nemá momentálně v čele člověka tak vzdělaného a inteligentního, jakým je tento velký papež – i když říká často věci, které se ti, kdo chtějí získat popularitu většiny, neodváží říci nahlas.
9. Vaše jméno se začalo objevovat v souvislosti s volbou na prezidenta, jaký je Váš osobní tip na kandidáta? Jaký by to měl být podle Vás člověk?
Někdo, kdo by byl pravým opakem Václava Klause - uměl by lidi spojovat, ne rozdělovat; měl by úctu k druhým a i k odlišným názorům – nebyl by tak ješitný a samolibý; byl by dostatečně vzdělaný a nevyjadřoval se k věcem, kterým vůbec nerozumí – neříkal by např. hlouposti, znevažující ekologické důsledky globálního oteplování; byl by jednoznačně pro evropskou integraci – nenahrával populistickému nacionalismu a pomlouvání EU , atd. Líbil by se mi např. Karel Schwarzenberg nebo prof. Švejnar.
Sám do toho teď rozhodně nepůjdu – myslím, že lépe mohu sloužit této společnosti tím, co teď dělám a také vím, že momentálně má nezávislý kandidát mizivé šance.
10. Řekl jste, že novým religiem byla po křesťanské víře věda, a tu teď vystřídala masmedia, tušíte, co by to mohlo být příště?
Netuším
11. Na internetu jsem našla mnoho odkazů, kde jste se vyjadřoval velice kladně o skautingu. Je Vám blízký svými hodnotami, jste sám skaut nebo to má jiný důvod?
Ano, je mi blízký hodnotami – vážím si mladých lidí, kteří se starají o etickou výchovu a smysluplné trávení času těch ještě mladších.
12. Jaké je Vaše životní krédo?
Ze sv. Pavla: Kde je Duch, tam je svoboda
13. Kdo je pro Vás vzorem?
Dva moji učitelé, kteří byli zároveň velkými mysliteli a statečnými bojovníky za svobodu proti bezpráví : filozof Jan Patočka, první mluvčí Charty 77 a teolog. kněz Josef Zvěřina, vězen za nacismu i komunismu, signatář Charty, zakládající člen Občanského fóra apod. Od nich jsem se opravdu mnoho naučil – nejen v oblasti myšlení, ale i jednání.
34 comments:
Vzhledem k tomu, že od dob mých hodin ZSV a filozofie už uplynul jistý čas, tak část přednášky u mne úplně nenašla tu správnou odezvu, protože i já jsem patřila k těm, co si jen snažili zapamatovat, ke kterému filozofovi patří ten oheň a ke komu voda. A nechápala jsem, jak se tímhle může někdo zabývat. V každém případě setkání s profesorem Halíkem beru jako velký přínos, protože s lidmi s takovým rozhledem a tak širokým záběrem se člověk nesetkává osobně často. A každé takové setkání ve mne ještě dlouho doznívá.
jakožto ateista jak se patří musim říci, že přednáška pana profesora šla s převážně většiny mimo mě!nicméně jsem se těšil až uslyším z úst vystudovaného intelektuála přímou odpověd na některou z otázek.nedostavilo se.prof Halík se teologicky a zkušeně vyhnul přímě odpovědi 15minutovým monologem, ve kterém jsem se dokonale ztratil.z mé strany trochu tedy zklamání, anžto jsem měl v plánu s panem Halíkem vést minidiskuzi, ale než se stačil položit třetí otázku, abych něco rozpoutal, tak profesor utnul monolog a fofrem vyvolal jiného studenta.schade
Ti, co se zúčastnili asi zahlédli, že se beseda natáčela na kameru. Video je už zpracované, ale vzhledem k jeho velikosti 2,5 GB ho nikam uploadovat nebudu. Zájmenci si ho mohou zkopírovat od paní učitelky Taubrové ve středu nebo přetáhnout ode mě z notebooku na nějaké svoje médium větší 2,5 GB (ne DVD, nemam na něm pálírnu).
Musím přiznat že jsem na tuto přednášku šla s antipatií vůči panu Halíkovi.Po přečtení několika rozhovoru sním a i jeho esejí a názorů mi moc nesedl a s některými jeho názory jsem rozhodně nesouhlasila.Nemohla jsem pochopit,jak tak studovyný člověk může mít takové mínění..S odhodláním a nekompromisní touhou mu to dát sežrat sem přišla do třídy,kam po několika minutách (dlouhých minutách) dorazil i pan profesor.Musím uznat že ho obdivuju,spadla mi tzv čelist a musela jsem jen poslouchat..Sice jsem se v jeho výkladu naprosto,ale naprosto stratila,nicméně bylo poznat,že tento člověk má rozhled snad ve všech oborech.Jedinou výtku bych snad měla k tomu,že mi mnohem víc dalo posledních 15 minut otázek než celá jeho hodinová přednáška.Mnohem radši bych znala jeho názory na některé otázky,které už se bohužel,kvůli nedostatku času , nestihly.
Přednáška profesora Halíka přehledně ucelila a završila právě probíranou látku z filosofie. Mně osobně pomohla sjednotit znalosti z více předmětů a vytvořit mezi nimi nezbytně důležité souvislosti.
Skutečně oceňuji, že jsme měli možnost vyslechnout velice zajímavou přednášku, která dokázala dát informace do dějinného kontextu a utvořit celek.
Nemyslím si, že by tato přednáška nemohla být srozumitelná ateistovi, uznávám však, že jistým základním úvodem do filosofie bylo vhodné dopředu projít. Z toho důvodu si také myslím, že se přednášky měla účastnit větší část oktáv.
Křesťanství skutečně hodně ovlivnilo naši kulturu a proto mít určitou povědomost o tom, co formovalo naše myšlení patří podle mě k těm základním vědomostem, které bychom se měli ze školy odnést. Proto děkuji organizátorům přednášky i profesoru Halíkovi, že nám toto setkání umožnili.
Musím přiznat že tato přednášká mě vůbec neoslovila a jediné,co jsem si z ní odnesla bylo utvrzení v tom,že toto odvětví mě dokonale nazajímá.Já osobně mám k tomu velkou averzi.
Prof.Halík se v prvních minutách do svého výkladu tak "zažral",že další hodinu a půl jel a jel svůj mimozemšťanský výklad,pro většinu z nás úplně nestrávitelná slova a věty,které i za velkého a chtícího poslouchání úžasně uspávaly.(pozn.nejenom studenty.:) )
15 minut do konce přednášky se prof.Halík profesionálně vykrucovával a obcházel jemu dané otázky.
Nezapomenutelná přednáška se zapomenutým výkladem.:)
Nepochybně velmi zajímavý člověk, se kterým bych neměl naprosto o čem mluvit. Náboženství mám rád asi tak jako pivo značky Opat, takže s jeho názory vskutku nesouhlasím. Odmítnou potraty proto, že se stejně většinou narodí zdravé dítě(přesně si tu formulaci nepamatuju) mi přijde dost zajímavé. Na druhou stranu mě dostal okruhem znalostí, znát tolik z teologie, filozofie apod. je neuvěřitelný.
Souhlasím...
Mno, jak začít. Chápu, že po organizační stránce věci je to skoro nemožné, ale stejně, přišlo by mi lepší kdyby se tyto besedy odehrávaly spíše v dopoledních hodinách. Jelikož po jedné hodině odpolední se u většiny studentů zaktivuje spánkový režim a plně se koncentrovat na takto náročné přednášky v tomto rozpoložení je opravdu nad moje síly. Ze začátku jsem se ještě snažil vnímat ale po 15 minutách už se mi začala beznadějně zavírat oční víčka. Z tohoto letargického stadia jsem se probudil až ve chvíli, kdy měla začít dotazová část besedy. Na tu jsem se docela i těšil, ale o to větší pak bylo po jejím skončení mé zklamání. Otázek se stihlo pramálo a přímých odpovědí jsem se dočkal jen u otázek, které mě osobně třeba vůbec nezajímaly. Jak už zde bylo několikrát zmíněno, tak místo odpovědí na ty „zajímavé“ otázky, jsme se dočkali pouze opatrného chození okolo horké kaše a profesionálnímu vyhýbání se přímým odpovědím. To, že v boha nevěřím a náboženství neuznávám, asi nemá moc cenu podotýkat, ale už jen z těchto důvodu byla pro mě většina přednášky spíše takovým výplachem bez věcného charakteru. Myslím, že kdyby jsme se celou besedu věnovali otázkám, tak by to pro drtivou většinu osazenstva bylo o mnoho přínosnější. S jeho názory bych sice povětšině nestotožňoval, ale jejich konfrontace by byla bezesporu zajímavá.
Co se ale prof. Halíkovi nedá upřít je neuvěřitelný rozhled a obrovský intelekt. V oboru teologie by jsme jen těžko hledali člověka věci znalejšího. To jsem ale věděl již před začátkem přednášky…
Stejně ale děkuji za zorganizování setkání s tak velkým člověkem. I přesto, že mi jeho dlouhá přednáška skoro nic nedala, to bylo zajímavé posezení.
Na přednášku jsem šel už - myslím si že ostatně jako většina studentů - s pocitem mírné antipatie a očekáváním dvou hodin strávených posloucháním citátů filozofů a filozofických pojmů. Naproti tomu mě zaujmul způsob, kterým pan profesor Halík podal svůj výklad - sice formou intenzivního monologu, ale myslím že se mu povedlo přesvědčit jednu publikum o svých enormních humanistických znalostech. Co se otázek týče, nesdílím názor že by se pan profesor zkušeně vyhýbal odpovědím ale myslím si že spíš odpověď zkušeně pokryl a zglobalizoval.
Na úvod bych chtěla poděkovat paní učitelce Taubrové, že umožnila setkání s panem prof. Halíkem, s člověkem s tak vyhraněnými názory, se kterými se dozajista jen málokdo z přítomných ztotožňoval. Jeho věhlas dával předzvěst, že přednáška bude velmi zajímavá. Moje očekávání se však nenaplnila, pan prof. Halík se zabral tak do svého výkladu, že na diskuzi zbylo již velice málo času, a tak mnohé naše dotazy zůstaly nezodpovězeny.
Mě jako ateistovi přednáška sice mnohé přinesla, pomohla mi alespoň objasnit postavení náboženství v historii a filosofii, a tak mi dopomohla uvidět mnohé souvislosti, ale právě díky Halíkovy velké zainteresovanosti na daném tématu, začal od něj odbočovat a zabíhal do podrobností, a tak pro mě někdy výklad ztrácel na přehlednosti.
Když jsem doma sdělovala novinu, že na naší škole proběhne beseda s Tomášem Halíkem, můj táta byl nadšen. Četl od pana Halíka několik knih a považuje ho za velmi inteligentního člověka. Zároveň však vyslovil obavu, že já a moji vrstevníci nebudeme schopni tuto přednášku řádně pochopit či ocenit. Co se týče mne, ve výkladu pana Halíka jsem se trochu ztrácela a musím přiznat, že se mi také občas přivíraly oči… Nicméně obdivuji vytrvalost, se kterou pan Halík přednášel a že byl schopný mluvit bez přestávky a zpatra asi hodinu a půl. Někteří z nás to nedokáží ani pět minut;) Mrzelo mne, že na otázky zbylo málo času a jak již tu bylo několikrát řečeno, že se pan Halík vyhýbal přímým odpovědím.
Přednáška šla také zhruba prvních 15 minut trochu mimo mě. ale když jsem se zaposouchala do profesorových názorů a myšlenek, musím říc, že před tímto člověkem opravdu "klobouk dolů"! po přednášce jsem si také na internetu našla pár odkazů, a musím říct, že prof. Halík je opravdu velice vzdělaný člověk s naprosto vyhraněými a ojedinělými názory...(Shodou okolností má matka s ním měla druhý den schůzku.. :)
Velmi znalý a sečtělý člověk, kterěmu opravdu nedělá problém hovořit na dané téma x hodin bez zadrhnutí. Jeho přednáška se hezky poslouchala a každý si z ní snad něco odnesl. Musím také podotknout, že pan Halík se dobře natáčel, protože buďto stál na místě a nebo se pohybal v již neviditelně vyhrazeném prostoru, takže nebyl problém s pohyblivým detailem. A když člověk dokáže při tak hlubokých rozpravách ještě myslet na to, aby nebyl na záběrech rozmazaný nebo useklý, to je něco!
Přednáška pana profesora Halíka se mi líbila. Rozhodně jsem neměl potíž s udržením se v bdělém stavu nechával jsem se obohacovat proudem jeho slov. Respektive spíše než obohacoval, jsem jsi dával dvě a dvě dohromady, jelikož mi přednáška poskytla pár pojítek mezi dřívějšími znalostmi. Jen mě trochu mrzelo, že se nedostalo na příliš otázek, protože myslím, že profesorovy odpovědi nebo názory by mohly být (přinejmenším pro mě) velice zajímavé. A jak už tu bylo kdo ví kolikrát řečeno, klobouk dolů před profesorovým rozhledem a znalostmi...
na besedu pana Halíka, jako většina ostatních, jsem šla s menší antipatií. Bylo sice zajímavé si vyslechnout spousta informací týkající se náboženství a jeho historie, bylo jich však tolik najednou, že málokdo byl schopen všechny informace pobrat. S několika dalšími studenty jsme se shodli, že by byla zajímavější kratší přednáška a více času věnována otázkám. Jinak přednášku pana Halíka beru jako velmi zajímavou i přínosnou. Je vidět, že pan Halík se vyzná ve svém oboru a má velký rozhled.
Přednáška pana Halíka mne velice překvapila. Čekal jsem nějakého absolutně zásadového člověka, který si pevně stojí za svým a nikdy neřekne něco proti své víře, proti křesťanství. Já těmto lidem moc nerozumím a nechápu je.
Pan Halík mi ale dokázal, že on žádný takový náboženský „ultras“ není. Překvapili mě svými názory, které byli někdy i proti pravidlům jeho víry. Třeba jeho názor na eutanazii. Čekal jsem že eutanázii tvrdě odsoudí, ale on na to odpověděl jako podle mě normální člověk. Zaujal mě také jeho proslov o bohu. Přišel mi zatím snad nejnormálnější, jaký jsem kdy slyšel. Na celkovém dobrém dojmu ze dvou hodin jeho přednášky mi přidaly i jeho občasné ironické vtipy, bohatá slovní zásoba a plynulost přednášky.
Vzhledem k tomu, že nechodím ani na seminář ZSV, ani na seminář zeměpisný, má přítomnost na besedě nesouvisela nikterak s mou výukou. Pan Halík má zajímovou barvu hlasu, je nepochybně zkušeným řečníkem, ale s jeho ideologickými dogmaty nesouhlasím a nezměnila to ani má přítomnost na přednášce.
Jak už zde bylo nespočetněkrát řečeno, přednáška byla rozhodně přínosem, ať už pro ty, kteří si šli poslechnout pana profesora s velkým očekáváním, tak i pro ty, co sem šli spíše se skeptismem.
Hned po první větě bylo znát, že pan Halík je velmi vzdělaný člověk, a že to, co má na srdci, dokáže velmi dobře podat. Mrzelo mě jen, že na pokládané otázky většinou neodpověděl a zamluvil je jiným směrem.
Tato přednáška mi připadala jako kdyby mě někdo hodil do nezvladatelného chaosu. Opravdu jsem se ani trochu neorientovala, zejména ze začátku. Když jsem se ale začaala soustředit, některá fakta jsem sice stačila pochytit, ale později jsem se stala asi dalším studentem, který se jen marně snažil orientovat ve větách, které se každou chvíli týkaly něčemu jinému. Nemyslím, že by to bylo vyloženě špatně, naopak, zrovna v tomto případě to značilo úroveňb vědomostí a jeho vztah k danému tématu. Vzkutku, bylo to zajímavé, respektivě to, co jsem stíhala, a to i přesto, že jsem poslouchala názor , se kterým zas tolik nesouhlasím (ale přijímat názory jiných bychom se naučit měli- stejně jako víru atp.) Sice jsem se tedy nebavila, jak bych asi mohla, kdybych mohla být mimo školu, beztak mi tato přednáška přišla zajímaá a tímto chci poděkovat panu Halíkovi a také p. uč. Taubrové za její uspořádání.
Přednáška pro mě byla velmi přínosná hlavně proto, že jsem si díky ní mohla ucelit a spojit vědomosti, které se mi určitě budou hodit jak k maturitě tak do života. Rozhodně odmítám to, že by pan profesor na námi kladené otázky odpovídal vyhýbavě, nebo že by dokonce "chodil kolem horké kaše". Myslím, že odpovídal jako kterýkoliv člověk se zdravým rozumem.A co se týče toho vámi předhazovaného monologu...-vy jste ještě nikdy nebyli na žádně přednášce??? Myslím, že přednáška byla úžasně zajímavá pro širokou věřejnost a dvojnásob pro tápajícího či již v duchovní oblasti znalejšího člověka. Podle mého názoru je pan profesor výborným příkladem člověka, který má v sobě obrovské duchovno (spojené s prosazováním a praktikováním skutečných hodnot ve které věří) a toho, kdo používá nejen vlastní rozum, ale poslouchá i své srdce.
PS: některé vaše otázky během diskuse a následné komentáře na tomto blogu mě zarážejí, takovou bezduchost bych u dospělých lidí nečekala...:((( (omlouvám se za upřímnost)
Podle příspěvků, které jsem zde viděla, předpokládám, že jsem prakticky jediná, komu se přednáška líbila. Pro mně byla určitě přínosem. Někteří lidé šli na přednášku už s tím, že s ním nesouhlasí a že ho poslouchat prostě nebudou. Podle toho, co jsem slyšela od spolužáků, se většině lidí nelíbily zmínky o náboženství a víra pana Halíka. Nehledě na to, o jakých obecných (nenáboženských) faktech mluvil, většina lidí slyšela pouze zmínky o Ježíši a vyzdvihování křesťanské církve. Možná to poukazuje na nedostatek tolerance ze strany studentů a jejich neochota vyslechnout lidi s odlišným názorem.
Ano, Ruth, přesně to jsem říkala spolužákům ve třídě a všichni se na mně obořili, že to byly "dobrý" otázky. Měla jsem z nich ale pocit, že chtějí neustále zpochybňovat víru pana Halíka! Také jsem netušila, že jsou studenti takhle přízemní.
Nemám pocit, že by někdo víru pana Halíka zpochybňoval. Vždyť on sám občas tvrdil, že určité věci jsou jen symbolické a ani věřící jim sami nevěří. A většinu lidí na přednášce jakožto ateistů zajímal jeho názor z pohledu věřícího, toť vše. Někdo tu psal, že bychom se měli naučit přijímat názor druhých, tak proč hned mluvit o "bezduchosti" a "přízemnosti" studentů? Každý má přece svůj názor, s nímž se dá nesouhlasit, ale není třeba toho člověka hned odsuzovat.
Přišlo mi obdivuhodné, jak dokázal profesor Halík celé kořeny a vývoj kultury v Evropě vyložit v jedné hodině. Nemůžu říct, že bych vydržela poslouchat celou přednášku, ale nemyslím si, že by to bylo tím,že p. Halík přednášel nezajímavě. Navíc mi připadá, že na věřícího člověka mluvil o kultuře poměrně objektivně a všechno nevysvětloval jenom svojí vírou a bohem.
Stejně tak jako psali ostatní, mi bylo líto, že na otázky většinou neodpovídal přímo a v jeho delším monologu jsem jasnou odpověď nenašla.
Přednáška mě mile překvapila, asi jako hodně jiných jsem čekal dalekosáhlý monolog plný konzervativních názorů a církevních dogmat. Již po několika prvních minutách jsem ale změnil názor, asi nejvíc mě potěšilo, že k tématu nepřistupoval jenom z úhlu církevního hodnostáře, ale z jeho řeči byl jasný jeho celkový přehled a schopnost potvrdit každé tvrzení solidními argumenty. Určitě bylo těžké se ve výkladu neztratit a udržet si naspoň nutnou pozornost, ale po skončení jeho výkladu jsem měl (po dlouhé době) pocit, že jsem strávil hodinu ve škole něčím zajímavým.
Ruth > Zkus být konkrétnější, když už si nadhodila "bezduchost otázek". Bezduché mi přijde zeptat se takového člověka, jakému týmu fandí, ale nevím co je špatného na otázání se na jeho názor v oblasti homosexuálních vztahů, potratů apod...
btw, omlouvat by ses mohla maximálně za neupřímnost ;)
Milí studenti, úroveň některých Vašich názorů a postojů mě nutí reagovat.Za prvé: Přednáška prof. Halíka byla na téma Duchovní identita Evropy,o které pan profesor skutečně hovořil, a to zasvěceně a srozumitelně.Dokázal v krátkém čase shrnout základní kořeny naší kultury, jimiž jsou řecký rozum, římské právo, židovské desatero a křesťanská láska. To jsou nezpochybnitelná fakta a je jedno, zda Vám o nich přednáší člověk věřící nebo ateista. Tudíž averze a antipatie některých z Vás jsou důkazem toho, jak jste v zajetí předsudků, netolerance a dogmatického myšlení.Díky za reakce Kláry a Ruth, které dokázaly ocenit syntézu přednášky. Mimochodem, kdo chce maturovat ze ZSV, musí být takové syntézy schopen (poslední maturitní otázka zní Kořeny evropské kultury, její formování a současnost). Za druhé: Mě opravdu vůbec nezajímá to, zda je někdo věřící nebo má/nemá rád náboženství. To s přednáškou nesouviselo, tudíž i většina dotazů a reakcí byla "mimo mísu". Filosofie spočívá ve schopnosti umět klást otázky. Když pokládám otázku, musím již předem něco vědět. Neschopnost položit otázku je tedy důkazem Vaší nevědomosti, odpovědi pana profesora za Vaši neschopnost nemohou.Základ slova otázka v mnoha evropských jazycích je quest, což znamenalo rytířskou výpravu. Otázka nás nasměruje tam, kde můžeme osvědčit, jak na tom jsme a jací jsme. Proto pohled na Vaše názory a postoje je opravdu neradostný. Vaše otázky neotevíraly prostor k dialogu, nebyly výpravou za poznáním. Zkuste pochopit, že filosofie je neukončeným tázáním, jež prostupuje celým životem. Je to CESTA a hledání, které se děje v otevřeném DIALOGU (je celkem jedno, zda s katolíkem, buddhistou či muslimem), v setkání s JINAKOSTÍ. Vaše povrchnost, lhostejnost a předsudky jsou hrobem filosofie a já se nemohu nezeptat, co někteří (Ondřej a Pavel) pohledávají v semináři společenských věd, ba dokonce na gymnáziu (Kristina)? Za třetí: Irituje mě jazyková úroveň některých příspěvků, která rovněž neodpovídá požadavkům kladeným na studenty septimy gymnázia. Za čtvrté: Jako vyloženě trapné se mi jeví stěžovat si na čas přednášky. Vypovídá pouze o nezvládnuté psychohygieně a aroganci některých z Vás. Kdybyste si psali poznámky, určitě by se Vám spát nechtělo a udělali byste kus práce pro své budoucí vzdělávání, protože pochopit duchovní základy naší kultury patří k tomu nejdůležitějšímu, co by si měl každý gymnazista ze školy odnést. Netvrdím, že je to jednoduché, ale všeho podstatného můžeme dosáhnout jen velkým úsilím, což asi nemá smysl říkat těm, kteří se vyznačují duševní leností a ještě se nestydí o ní psát. Za páté: Jedinou chybou bylo, že na přednášce nebyli studenti oktáv, kteří už prošli úvodem do filosofie. Těm by asi byla přednáška sruzumitelnější. Vzhledem k tomu, že existuje záznam přednášky, by bylo žádoucí, aby se přítomní k přednášce vrátili později a docenili její význam. Za šesté: Děkuji panu Halíkovi za skvělou přednášku a paní učitelce Taubrové za její zorganizování.
Podle mého názoru vlastně většina komentářů vyznívá pozitivně, je v nich sice vyjádřené, že se autor s některými vyslovenými myšlenkami neztotožňuje, ale zároveň je vidět, že přednáška vedla k zamyšlení. A o to snad hlavně jde. Jde přeci o dialog. A tak bychom měli být schopni vyslechnout a tolerovat i názory druhých, které se s myšlenkami vyslovenými v přednášce neztotožňují a ne šmahem odsuzovat do zajetí předsudků, netolerance a dogmatického myšlení. Konec konců, kdo chtěl, ten si z přednášky něco odnesl... I já jsem rozhodně nedokázala nit výkladu sledovat po celou dobu, ale některé své názory jsem si potvrdila, jiné ne.
Na spoustu otázek není jednoznačná odpověď, nemůžeme ji tedy čekat ani prof. Halíka. Zároveň také není zapotřebí přehnaně kritizovat některé dotazy. I když se například některé mohly zdát podané trochu zvláštním způsobem, rozhodně si nemyslím, že by na nich bylo něco špatného.
Vážený pane Vosmiku, kdybych měl reagovat na všechno, co jste tu napsal a kdybych měl obhajovat své názory a popisovat tok mých myšlenek při jejích vytváření, tak by to bylo velmi dlouhé, ale rád bych vypíchl alespoň jeden z vašich bodů:
„…já se nemohu nezeptat, co někteří (Ondřej a Pavel) pohledávají v semináři společenských věd, ba dokonce na gymnáziu (Kristina)…“
Nebudu zde rozebírat sebe nebo Pavla. Vy si o mě myslíte své, já si o Vás myslím své. Navíc kritika našich osob byla i na místě, neboť jakožto účastníci semináře ZSV by jsme měli projevovat o takovéto přednášky zvýšený zájem a asi by jsme i měli následně patřit k nadšeným recenzentům. Ale opravdu nechápu, proč do toho svým demonstrativním způsobem taháte Kristínu. Pokud je mi známo, tak Kristína seminář nenavštěvuje a ZSV je vskutku na tom nejvzdálenějším okraji jejích zájmů. Pravda, možná má trošku horší vyjadřovací schopnosti a tudíž to, co zde napsala, mohlo vyznět poměrně kontroverzně, ale opravdu si nemyslím, že by chtěla nějak narušit či zneuctit kult osobnosti prof. Halíka. Otázka zní, je nutné dělat z lidí, kteří teoreticky na té přednášce vůbec nemuseli, nebo spíš neměli, být obětní beránky a takhle je pranýřovat? Nehledě na to, že filosofii jsme ještě ani pořádně nenakousli a už nám byla předhozena takto náročná přednáška. Opravdu by mě zajímalo, co jste tím sledoval, jestli jste potřeboval vyventilovat své opovržení nad námi, arogantními, demagogickými, netolerantními, ignorantskými a ubohými studenty (jestli jsem některý Váš lichotivý přídomek opomněl, tak se omlouvám) a potřeboval jste k tomu terč? Je vidět, že přísloví „mlčeti zlato“ je stále aktuální, pokud se tedy člověk nechce stát lovnou zvěří zainteresovaných pedagogů. Ti, co celou přednášku prospali a nijak se zde nevyjádřili, Ti sou zřejmě v pořádku, hlavně že byli zticha a nikde své názory nevypisovali, že. Takovéto „hezké“ věci si můžete myslet, můžete to danému člověku sdělit mezi čtyřma očima, ale abyste je, jakožto kantor, navíc kantor, který sociální vědy vyučuje, vypisoval na veřejná fóra a vesele tím tak diskreditoval jmenované osoby, to mi přijde opravdu krajně nevhodné. Pokud takhle zbičujete nějakou labilní duši, tak to může mít všelijaké dopady, ne jen ostřejší debatu mezi zúčastněnými.
Nejsem psycholog ani filosof a nad některými mými tvrzeními se dost možná smutně pousmějete, ale neměl sem zatím možnost dosáhnout výše Vašeho vzdělání a tak je snad i pochopitelné, že ani některá má tvrzení/názory/myšlenky/reakce onu pomyslnou „výši“ mít nebudou.
Po zralé úvaze jsem se rozhodla, že k tomuto článku již bylo komentářů dost. V tomto momentě nevím, jak zamezit přidávání dalších komentářů, ale již to prosím nedělejte.
Každý další komentář bude bez milosti vymazán.
Post a Comment