Ve středu 14.11.2007 zavítali na biologický seminář bývalí studenti našeho gymnázia. Představili se a stručně nám vysvětlili, proč jsou vlastně tady. Přišli nám pustit film, který byl o zacházení se zvířaty například ve velkochovech a na jatkách (šlo o americké video, takže nemohu posoudit jestli je to tak i u nás, ale jsem ochotná tomu věřit).
To, co jsme následně viděli, muselo hnout s každým z nás. Než zvířata skutečně zemřou, prochází hotovým peklem, ani si nedokážu představit jakou bolest musí cítit. Na videu bylo vidět mnoho případů utrpení zvířat, ale já uvedu jeden za všechny. Košer porážky. Jde o rituální zabíjení zvířat. „Základním náboženským principem košer porážky je přesvědčení, že Žid nesmí konzumovat krev, neboť ta obsahuje duši. A nesmí jíst uhynulé zvíře. Proto při košer porážce zvíře není před usmrcením omráčeno, protože neexistuje záruka, že omráčení je nezabije. A především: v mase omráčeného a následně zabitého zvířete zůstává krev. Při rituální porážce proto speciálně vyškolený řezník-schochet přetne ostrým nožem zvířeti krční tepny a nechá je vykrvácet. Srdce zvířete po přetnutí tepen ještě pracuje a vypumpuje krev z těla. Podle zastánců rituálních porážek zvíře trpí méně než při standardním způsobu usmrcování. Rychlé a dobře provedené přetnutí tepen totiž vyřadí z činnosti centrum bolesti a zvíře zcela otupí." (výňatek článku z časopisu Reflex)
Zvíře trpí méně, to by bylo samozřejmě dobré, ovšem tohle je pouze teorie. Prakticky to vypadá zhruba tak, že je zvíře nahnáno do velké plechové krabice, z které mu kouká jenom hlava, následně se celá krabice otočí vzhůru nohama (pro neomráčené zvíře jistě silně stresující) a zvířeti jsou přetnuty krční tepny, ale o nějaké odbornosti se nedá mluvit. Laicky řečeno: Jak sekne, tak sekne. Navíc se často děje, že je živému zvířeti vyříznut hrtan - obrovský přestupek. Po přetnutí tepen dochází k vykrvácení a častému dušení vlastní krví. Pak se plechová krabice otevře, zvíře je hozeno na zem, zmítá se v bolestech, bojuje o život, snaží se utéct... Potom jej uvážou za zadní končetinu hlavou dolů (stále žije) a je odvezeno do spařovací lázně a ponořeno nebo postříkáno vroucí vodou, tady už opravdu umírají.
Pro ty z vás, kterým nestačí pouhý popis
http://youtube.com/watch?v=2stEwDswIXE ale opravdu to není pěkný pohled.
Pokud bych měla zhodnotit návštěvu našich bývalých studentů, tak určitě význam měla. Informovala nás o tom, jak to chodí, ale popravdě jsem čekala něco víc. Ne žádnou rozsáhlou přednášku, ale stačilo by alespoň jméno nějaké organizace pro ochranu zvířat v ČR nebo říci nám jak se můžeme konkrétně zapojit. Neříkám, že jsme ignoranti, ale návod by nás určitě stimuloval více.
Na závěr pár adres, kde můžete svým podpisem pomoci:
http://www.petitiononline.com/k0h0/petition.html
http://www.ochranazvirat.cz/Add/petice.htm
http://www.stoppuppymills.org/
To, co jsme následně viděli, muselo hnout s každým z nás. Než zvířata skutečně zemřou, prochází hotovým peklem, ani si nedokážu představit jakou bolest musí cítit. Na videu bylo vidět mnoho případů utrpení zvířat, ale já uvedu jeden za všechny. Košer porážky. Jde o rituální zabíjení zvířat. „Základním náboženským principem košer porážky je přesvědčení, že Žid nesmí konzumovat krev, neboť ta obsahuje duši. A nesmí jíst uhynulé zvíře. Proto při košer porážce zvíře není před usmrcením omráčeno, protože neexistuje záruka, že omráčení je nezabije. A především: v mase omráčeného a následně zabitého zvířete zůstává krev. Při rituální porážce proto speciálně vyškolený řezník-schochet přetne ostrým nožem zvířeti krční tepny a nechá je vykrvácet. Srdce zvířete po přetnutí tepen ještě pracuje a vypumpuje krev z těla. Podle zastánců rituálních porážek zvíře trpí méně než při standardním způsobu usmrcování. Rychlé a dobře provedené přetnutí tepen totiž vyřadí z činnosti centrum bolesti a zvíře zcela otupí." (výňatek článku z časopisu Reflex)
Zvíře trpí méně, to by bylo samozřejmě dobré, ovšem tohle je pouze teorie. Prakticky to vypadá zhruba tak, že je zvíře nahnáno do velké plechové krabice, z které mu kouká jenom hlava, následně se celá krabice otočí vzhůru nohama (pro neomráčené zvíře jistě silně stresující) a zvířeti jsou přetnuty krční tepny, ale o nějaké odbornosti se nedá mluvit. Laicky řečeno: Jak sekne, tak sekne. Navíc se často děje, že je živému zvířeti vyříznut hrtan - obrovský přestupek. Po přetnutí tepen dochází k vykrvácení a častému dušení vlastní krví. Pak se plechová krabice otevře, zvíře je hozeno na zem, zmítá se v bolestech, bojuje o život, snaží se utéct... Potom jej uvážou za zadní končetinu hlavou dolů (stále žije) a je odvezeno do spařovací lázně a ponořeno nebo postříkáno vroucí vodou, tady už opravdu umírají.
Pro ty z vás, kterým nestačí pouhý popis
http://youtube.com/watch?v=2stEwDswIXE ale opravdu to není pěkný pohled.
Pokud bych měla zhodnotit návštěvu našich bývalých studentů, tak určitě význam měla. Informovala nás o tom, jak to chodí, ale popravdě jsem čekala něco víc. Ne žádnou rozsáhlou přednášku, ale stačilo by alespoň jméno nějaké organizace pro ochranu zvířat v ČR nebo říci nám jak se můžeme konkrétně zapojit. Neříkám, že jsme ignoranti, ale návod by nás určitě stimuloval více.
Na závěr pár adres, kde můžete svým podpisem pomoci:
http://www.petitiononline.com/k0h0/petition.html
http://www.ochranazvirat.cz/Add/petice.htm
http://www.stoppuppymills.org/
1 comment:
Určitě mohli dát nějaké kontakty a uvést jak se konkrétně zapojit. Omlouvá je, že to nejsou žádní profesionální ochránci zvířat, prostě je to jen zajímá. Trochu mne zarazil postoj některých, že jedinec nic nezmůže, tak proč se o něco snažit.
Post a Comment