SMRTÍCÍ EPIDEMIE VČEL
Včela medonosná, žijící jako domestikovaný tvor, se během několika desetiletí stala chronickým pacientem. Trápí ji včelí mor, proti němuž nepomáhá nic. Roztoč jménem kleštík včelí způsobující varroázu, saje včelám krev, zabíjí jejich larvy a pustoší včelstva po celé Evropě a v Severní Americe po milionech. Hmyz má dýchací potíže a sužuje ho řada plísní a virů. Kromě kleštíka trápí včely i jiný parazit např. cizopasný brouček leskňáček z jižní Afriky, který ničí včelí plástve s larvami a proti němuž není obrany. K těmto problémům přibyl loni další: tzv. syndrom zhroucení včelstva. Včely v USA, které se jevily vcelku zdravě, se jednoho dne „vypařily z úlu“ neznámo kam. Při nálezu mrtvých včel vědci zjistili, že byly včely skrz naskrz prožrané parazity, mezi nimiž byl i kleštík. Vědci se domnívají, že příčinou je totální selhání imunitního systému na způsob AIDS.
Pro lidskou rasu to nevěstí nic dobrého. Včely totiž opylují většinu zemědělských plodin. Uvádí se, že např. úrodu jabloní zvyšují až o polovinu a hrušně bez opylení vůbec neplodí.
V České republice proto veterináři již nařídili urychlené přeléčení včel, jinak nebude dostatek ovoce a medu. Už teď jsou totiž ztráty kvůli varroáze kolem 70%! Důvodem je počasí a zanedbávaná léčba včel. Po dvou teplých zimách se nebývale přemnožil kleštík včelí, jenž se do evropských úlů dostal v 70. letech z Asie a stal se tu nejrozšířenějším parazitem. Zatímco asijské včely si s ním dokáží poradit samy (navzájem si je odstraňují z těla), evropské včely jsou odkázané na chemická léčiva. Přestože někteří včelaři léčí poctivě, nikdy člověk neví, jak to s včelami doopravdy dopadne, protože po třiceti letech existence v evropských úlech si totiž kleštík na farmaka pomalu zvyká. Pokud se tedy něco nového nepodnikne, může se stát, že včela medonosná do deseti let vyhyne.Obavy mají hlavně včelaři, které včelařství živí a nechovají včely jen jako hobby.
Nad varovnými zprávami leckdo nezúčastněně krčí rameny- co se vlastně stane, když z povrchu země zmizí jeden druh hmyzu? Není snadné pochopit varování biologů, že v přírodě může být jeden konkrétní druh šroubkem, bez nějž se celý systém života rozsype. V jednom časopise se prof. Berenbaum vyslovil: „Technologické inovace vytvořené člověkem nedokážou práci včel nahradit a není pravděpodobné, že by to dokázaly v blízké budoucnosti. Ptáci a včely zůstávají základním kamenem života.“ Bez včelího přispění by nebyla divoká příroda, venkovská krajina a náš jídelníček by byl ochuzen např. o ovoce a o med.
Včela medonosná, žijící jako domestikovaný tvor, se během několika desetiletí stala chronickým pacientem. Trápí ji včelí mor, proti němuž nepomáhá nic. Roztoč jménem kleštík včelí způsobující varroázu, saje včelám krev, zabíjí jejich larvy a pustoší včelstva po celé Evropě a v Severní Americe po milionech. Hmyz má dýchací potíže a sužuje ho řada plísní a virů. Kromě kleštíka trápí včely i jiný parazit např. cizopasný brouček leskňáček z jižní Afriky, který ničí včelí plástve s larvami a proti němuž není obrany. K těmto problémům přibyl loni další: tzv. syndrom zhroucení včelstva. Včely v USA, které se jevily vcelku zdravě, se jednoho dne „vypařily z úlu“ neznámo kam. Při nálezu mrtvých včel vědci zjistili, že byly včely skrz naskrz prožrané parazity, mezi nimiž byl i kleštík. Vědci se domnívají, že příčinou je totální selhání imunitního systému na způsob AIDS.
Pro lidskou rasu to nevěstí nic dobrého. Včely totiž opylují většinu zemědělských plodin. Uvádí se, že např. úrodu jabloní zvyšují až o polovinu a hrušně bez opylení vůbec neplodí.
V České republice proto veterináři již nařídili urychlené přeléčení včel, jinak nebude dostatek ovoce a medu. Už teď jsou totiž ztráty kvůli varroáze kolem 70%! Důvodem je počasí a zanedbávaná léčba včel. Po dvou teplých zimách se nebývale přemnožil kleštík včelí, jenž se do evropských úlů dostal v 70. letech z Asie a stal se tu nejrozšířenějším parazitem. Zatímco asijské včely si s ním dokáží poradit samy (navzájem si je odstraňují z těla), evropské včely jsou odkázané na chemická léčiva. Přestože někteří včelaři léčí poctivě, nikdy člověk neví, jak to s včelami doopravdy dopadne, protože po třiceti letech existence v evropských úlech si totiž kleštík na farmaka pomalu zvyká. Pokud se tedy něco nového nepodnikne, může se stát, že včela medonosná do deseti let vyhyne.Obavy mají hlavně včelaři, které včelařství živí a nechovají včely jen jako hobby.
Nad varovnými zprávami leckdo nezúčastněně krčí rameny- co se vlastně stane, když z povrchu země zmizí jeden druh hmyzu? Není snadné pochopit varování biologů, že v přírodě může být jeden konkrétní druh šroubkem, bez nějž se celý systém života rozsype. V jednom časopise se prof. Berenbaum vyslovil: „Technologické inovace vytvořené člověkem nedokážou práci včel nahradit a není pravděpodobné, že by to dokázaly v blízké budoucnosti. Ptáci a včely zůstávají základním kamenem života.“ Bez včelího přispění by nebyla divoká příroda, venkovská krajina a náš jídelníček by byl ochuzen např. o ovoce a o med.
2 comments:
Zpráva o vymírání včel je pro mě celkem dost šokující. I přestože mě ve volné přírodě většinou obtěžují, nebot se kontaktu se včelami a vosami obloukem vyhýbám. Ale rozhodně si nedokážu představit rozkvetlé jabloně a jiné rostliny, kolem nichž by nepoletovali včelky. Doufám, že se tento problém podaří v budoucnu vyřešit, protože věřím tomu, jak bylo v textu řečeno, že v přírodě může být jeden konkrétní druh šroubkem, bez nějž by se celý systém života rozsypal...(a taky bych si těžko dokázala představit, že bych si nemohla k snídani namazat chleba s medíkem :( )
Alžběta
Je fakt, že včeličky nás většinou otravují, ale když vememe v potaz, jak jsou pro nás a přírodu důležité, bylo by hrozné, kdyby vymřeli. :(
Post a Comment