Monday, January 28, 2008

Beale street & Graceland

Zdravim,

nedavno jsem navstivila spolu s ostatnimi exchange students prostrednictvim moji agentury Beale street, ulici znamou bluesem a Graceland, misto, kde bydlel Elvis Preasley...
Obe tato turisticka mista jsou v Memphisu a patri mezi nejfrekventovanejsi turisticke cile...
Tereza







Sunday, January 27, 2008

Věděli jste, proč muži po sexu usínají?

Mnohé ženy se obávají, že muži po sexu raději rychle usnou, aby nemuseli řešit jejich všetečné dotazy. Jenže podle odborníků tkví problém v biologické podstatě těla. Po orgasmu se do krve totiž uvolní velké množství hormonu prolaktinu (prolaktin je jeden ze 6 hormonů vylučováném v předním laloku hypofýzy, jak se již brzy budeme v hodinách biologie učit) , který u mužů působí jako vypínač a spouští proces spánku.

Poorgasmická indispozice však nemá s vědomou částí muže a vyhýbání se komunikaci se ženou nic společného.

Orgasmus uvolní prolaktin, to je stejný hormon, který se tvoří v ženském těle v období kojení (v těhotenství stimuluje růst mléčné žlázy, po porodu zahajuje a udržuje tvorbu mléka) vyvolává pak mateřské pocity a touhu mazlit se. Jenže u dětí a také u mužů tento hormon spouští spánek.

Pokud však muž po orgasmu neusne, je to většinou známkou toho, že do soulože nevložil dostatek úsilí a vyvrcholení si náležitě neužil.

Věřte nevěřte: Mobily a káva ohrožují plodnost mužů

Mobilní telefon bývá nezbytným pomocníkem mnoha mužů při jejich práci, jeho frekventované používání však může stát pány plodnost. Podle amerických odborníků totiž zvýšené záření z mobilních telefonů snižuje počet i pohyblivost spermií v ejakulátu. Muži používající mobil často jsou až o 40 procent méně plodní než kolegové, kteří po této technologii sahají minimálně.

Do ordinací lékařů přicházejí stále častěji muži mající problémy s plodností. Podle nejnovějších výzkumů způsobuje snížení počtu pohyblivých spermií právě mobilní technologie. Záření poškozuje zárodečné spermatické buňky. Odborníci tvrdí, že nejzávažnější poruchy sledují u těch mužů, kteří používají mobil více než čtyři hodiny denně. Ti pak produkují o 40 procent méně spermií ve srovnání s průměrem.

Podle výzkumu příčin neplodnosti mužů poškozuje spermie elektromagnetické záření, které se z mobilního telefonu šíří do okolí. Právě tento druh vlnění má prokazatelně patologické účinky na tvorbu spermií.

Téměř miliarda lidí používá mobilní telefon a v každé zemi vzrůstá počet uživatelů ročně o 20 až 30 procent. Používáme ho běžně jako kartáček na zuby, ale přitom může mít negativní vliv na plodnost.

Také káva možná stojí za poklesem porodnosti v Evropě. Ranní šálek lahodného nápoje patří k životu snad většiny mužů na starém kontinentu, ale podle odborníků káva snižuje počet spermií v semeni, a tak ohrožuje plodnost mužů. Tři a více šálků denně mohou muže učinit zcela neplodnými.

Nezávisle na věku, muži s vyšším příjmem kávy denně mají často vadné sperma. Například v posledním desetiletí klesla plodnost mužů v Británii o 29 procent.

Tři šálky kávy denně způsobují poškození spermií, které vede k chromozomálním změnám v embryu. To může vést k samovolnému potratu či vrozeným vadám. Při Britském výzkumu bylo sledováno sperma několika stovek mužů ve věku mezi 22-80 roky. Milovníci kávy měli často menší počet spermií v ejakulátu a rovněž produkovali vyšší počet poškozených spermií.

Wednesday, January 23, 2008

Výsledky ankety, aneb pojďte se válet do obilí

Co jsou kruhy v obilí asi netřeba vysvětlovat. Mohu ale alespoň podotknout, že je všeobecně prokázané, že není možné, aby všechny tyto jevy měly stejnou příčinu a způsob vzniku. Jejich vznik nebyl prozatím ani vysvětlen jako působení jakýchkoli přirozených či nadpřirozených faktorů či mechanizmů. Teorií o jejich vzniku je nesčetně a v anketě proto bylo na výběr pouze pět z nejčastěji uváděných hypotéz.


A teď už k výsledkům samotným. Anketa se dočkala skoro až nečekaného počtu hlasů (díky patří Vám všem) :). Více jak polovina z vás – přesněji 23 ze 44 si myslí, že agrosymboly jsou dílem party „společensky unavených“ teenagerů se smyslem pro humor. To mě také vede k zajímavé myšlence, že pro některé z Vás to není jen domněnka, ale že jste se třeba někdy podobné akce sami zúčastnili ;), je-li tomu tak, doufám, že si to nenecháte pro sebe. Na druhém místě, ovšem s obrovským odstupem, jste hlasovali pro atmosférické děje, jako jsou vzdušné víry a tornáda. Dále po pěti osobách hlasovalo pro aktivity zvířat a mimozemské civilizace. Tato teorie bývá dost zastávaná – vypadá to, že jste skupinka až neočekávaně racionálních osob ;). Nejméně lidí pak hlasovalo pro vědce, kteří se snaží dokázat existenci UFO vlastní výrobou a pozdějšími snahami dokázat pravost kruhů.

Toť vše – děkujeme za účast v anketě a za Vaše příspěvky k článkům - za skupinu Kostová, Malíková, Mráčková se loučím z postu správce blogu ;)

Monday, January 21, 2008

:-(

No chápete to? Já teda ne! CO JE TO ZA LIDI....

http://www.novinky.cz/clanek/131231-opili-kocku-nechali-ji-roztrhat-psem-a-vse-si-nataceli.html

Fakt mě štve, že v Čechách nemají práva zvířat žádnou váhu!!! Mělo by se s tím něco udělat! Jinde ve světě tomu tak je a proč ne u nás? Zvířata nejsou věci, nejsou to hračky, ale živí tvorové stejně jako my a podle toho bychom se k nim měli taky tak chovat! fakt je to otřesný a těch případů přibývá víc a víc...v poslední době sem zase slyšela, že někdo se nudil a UKŘIŽOVAL kočku...

Věříte Darwinově evoluční teorii?

Dějiny vědy jsou z velké části dějinami sporů mezi vědci. Jednou znejvýznamnějších rozepří, která již dávno nevzbuzuje diskusi jen mezi experty, ale i mezi širokou veřejností je Darwinova teorie.
Darwin vyslovuje svou teorii v roce 1860 v díle s názvem O původu druhů přirozeným výběrem. V době, kdy se všeobecně věří, že svět je božím dílem přichází Charles s důkazem o evoluci. Píše:,,Uvědomme si, jak nekonečně spletité a dokonale do sebe zapadající jsou vzájemné vztahy všech organických bytostí k sobě navzájem i k fyzikálním podmínkám jejich života a jak nekonečně pestrá rozmanitost struktury proto může být v měnících se podmínkách užitečná každé bytosti(...) Jestliže se takové variace opravdu vyskytují, můžeme pochybovat o tom, že jedinci,kteří mají, byť nepatrné, výhody nad ostatními, budou mít šanci přežít a rozmnožovat se jako druh? Toto zachování příznivých individuálních rozdílů a variací jsem nazval Přirozeným výběrem neboli Přežitím nejzdatnějšího."
Že obhajoba nebude lehká věděl i Darwin a proto ji přenechal jiným, např. britskému biologovi Thomasu Huxleymu. Nakonec uspěli a během několika desítek let se tato teorie stala oficiálně vyučovanou látkou ve většině školách na světě.
Ale co dnes? Není tato teorie trochu překonaná? V každém případě je tu pár věcí, které rozhodně nesedí. Chybí nám přesný exaktní výpočet pro stáří nálezů. Dnes ho odvozujeme podle horniny, ve které se nalezne.To však není podle mě ani trochu přené. Typickým příkladem je výbuch sopky Svatá Helena. Ve vychladlé lávě našli badatelé předměty, o kterých by v jiných případech tvrdili, že jsou staré miliony let, ale to nebylo možné.
No a jak to bylo s člověkem? Jsme opravdu z opice? Základním poznatkem pro vyvracení evoluční teorije je důkaz, že DNA nemůže mutovat. Jedině snad po nějaké katastrofě - třeba vystavení vlivu radioaktivního záření. A opravdu DNA pravěkých opic prošlo tolika katastrofami, že se stavba těla lidí a opic tolik liší. Podívejme se třeba na hlavu - opičí hlava na kostře v podstatě ,,vysí", lidská ,,sedí" a to je velký rozdíl.
Nejnověji se vědci přiklánějí k teorii, že lidská historie se odehrává ve spirále. Jiní stále podporují evoluci, další Boha. Jak to vlastně je, se ještě dlouho nedozvíme. Ale co na to vy? Nedonesli nás třeba mimozemšťané?!

Sunday, January 20, 2008

beseda se studenty z programu AFS

Naše skupina měla za úkol zjistit různé informace ohledně škol u nás a v zemi zahraničních studentů. Mezi nimi byli: Japonka a Thajka, Američan a Brazilec, Studenti z Chile, JAR, Číny, a Samozřejmě nesmím zapomenout na studentku z Portugalska a na dívka navštěvující naší školu : Jay a dívku z Turecka. Časem se to samozřejmě přesunulo do normální konverzace. Ale díky této besedě jsme se dozvěděli docela dost informací. Tak kupříkladu Japonku a Thajku překvapilo, že do školní budovy vůbec můžeme přinést mobilní telefon, ale spíš je zarazilo, jak hlasitě SMRKÁME :):):). Jinak to, že do školy musejí nosit uniformu, snad podotýkat nemusím. Pro studenta ze Spojených států je zdejší škola hlavním místem, kde může potkat lidi a přátele, u nich mají každý předmět rozdělený do několika skupin, a tak je pro tamější lidi mnohem těžší, vytvořit si přátele. Co mě překvapilo- a asi nás všechny- že v Brazílii mají v jedné třídě až 140 lidí :-O . A na řadu přichází Portugalka, která nám všem mooc připomínala Ann, povídalo se s ní asi nejlíp, a pověděla nám také že u nich první rozhodování nnastává v prvním ročníku na gymnásiu, a to si pak rovnou vybírají odvětví, na co se zaměří (já osobně si nedovedu představit, že bych si před sedmi lety měla vybrat, jestli se budu věnovat umění, vědě anebo zbytku.)
Celkově se téma pohybovalo spíš kolem fotbalu, a popíjení , klubů… Zejména chlapci se po čase shodli na stručné definici ČESKÉ REPUBLIKY- Dobré pivo a hezké holky J . Jinak se taky většina z nich shodla na tom, že ČR je krásná země, jen že během výuky se trochu nudí, protože většinou nemají co dělat.
Ale za mě, i za naší celou skupinu jsem ráda, že jsme měli možnost se s nimi sejít, a rozhodně to byl poučný- a zároveň velmi zábavně strávený seminář.:):):)

Katka Horáková, Katka Kočová, Kiki Kameníková, Alžběta Voráčová, Jirka Šabatka, Dan Koleška

Beseda se studenty ASF

Za skupinu: Kobrlová, Krylová, Kolomeets, Wurst, Zámečník, Všetečka

První na řadu přišla dívka z Portugalska. Z Benny číšilo sebevědomí a dobrá angličtina. Byla překvapená, že je v ČR tak levno a že je vše psáno v češtině. Stýská se jí po moři, fotbalu a Portugalcích, kteří jsou podle ní milejší a pohlednější. Doslova řekla, že Češi neposilují. Bydlí u hostitelské rodiny na Hájích. Byla už na Šumavě a chtěla by se podívat i do Brna. Stejně tak jako většina studentů nechápe přezouvání ve školách. Pravděpodobně proto, že jejich školy mají mnohem vetší prostory zahrnující i venkovní hřiště a dvory. Je ale proti kouření, zejména proti kouření marihuany, které jí vadí. Do budoucna by chtěla vlastnit hotel.

Student z Thajska byl ve dvojici s Ömür z Turecka. Oba se shodli na tom, že české kuchyně je skvělá, ale pivo je je ještě lepší. Thajci se jen trochu stýská po jeho oblíbeném pálivém jídle. Co jim ale vadilo, bylo smrkání na ulici, či jiné projevy nachlazení. Zřejmě na to nejsou zvyklí, v ČR je klima velmi odlišné. Mrzelo je, že nerozumí češtině. To si ale vynahrazují chozením do klubů, Thajec dokonce soutěží v pití alkoholu. Chce se věnovat umění, konkrétně animacím. Ömür chce být učitelkou chemie a biologie.

Dvojice Ai z Japonska a Ohm z Thajska nám občas musela zopakovat některá souvětí, která ze sebe naprosto energeticky dostala. Chybějí jim pláže, stejně tak jako jejich národní kuchyně, protože ta česká jim přijde moc tučná. Věnují se sportu, hlavně squashi a tancování. Jsou udivené z české chůze- prý chodíme velmi rychle. V Thajsku je údajně levněji. ČR si vybraly protože je unikátní, i když v ní není lidem rozumnět.

Brazilec a Američan byli jako jeden muž. Velmi komunikativní a schopní se na dané téma rozhovořit. Oba mají rádi fotbal a nové lidi. ČR si vybrali kvůli kultuře a již zmíněnému fotbalu. Co dělají ve volném čase si údajně nepamatují. Nakonec jsme se přecejenom dozvědděli, že chodí do klubů a hospod. V USA prý lidé více komunikují s cizími na ulici či v MHD. Nezažil, aby ho někdo v metru oslovil, tak jak je na to zvyklý. Brazilec nám prozradil, že jako většina lidí z Brazílie nenávidí Argentince. V ČR se jim líbí a Brazilec by se chtěl podívat do spoustu dalších zemí.

Kluk z Chile přicestoval do ČR aby zažil něco odlišného, podíval se do zajímavé země. Chybí mu moře a je nešťastný z velmi obtížné češtiny. Zato je ale mile překvapen místními lidmi. Nejprve se mu zdáli nekomunikativní, až chladní. Pak se ale jeho názor změnil, když viděl, že jsou přátelští a jsou ochotní pomoci, když je o to někdo požádá. Byl se už podívat v Krkonoších a na Šumavě, aby si užil sněhu. Zřejmě tam získal zájem o české dívky, které se u něj vyšplhaly na vrchol žebříčku. Pozadu nezůstaly ani plněné ovocné knedlíky.

Thajka a Paraguayec mají rádi sport a české hospody. Thajce trošku vadí tučnější jídlo, kromě knedlíků a stýská se jí po moři. Chybí jí i školní uniforma, na kterou byla zvyklá a domácí kuchyně. Paraguayec byl zvyklý na masná jídla, prý mají maso každý den. Proto škemrá, jestli by nemohl dostat alespoň kousek masa k běžnému jídlu. V ČR se mu líbí i přes odlišné počasí, při kterém v zimně opravdu mrzne. Byl se podívat ve Strakonicích a Liberci a užil si lyžování. Chybí mu pláže a slunce.

Závěrem jen dodám, že tato hodina byla velmi zábavná a něco podobného by určitě stálo za to zopakovat.

Mezinárodní pokec :D


     
     
Jako první k nám přišli Ömör z Turecka a Mé z Thajska. Když jsme překonali počáteční nervozitu z obou stran, začali jsme se ptát na otázky z oblasti jejich zájmů. Jak Ömör, tak i Mé se shodovali, že jejich nejčastější a zároveň nejoblíbenější aktivitou tady v Praze je trávení volného času s přáteli. Mezi další zájmy se řadily hlavně sporty - Mé fotbal, Ömör squash, tenis, aerobic. Je to pro ně jakýmsi zpestřením, ve svých zemích totiž na koníčky neměli moc času.
     Národním sportem v Thajsku je, jak jinak, thajský box. Když nám o něm Mé vyprávěl, celý se rozzářil :).V Turecku je to pak büres, což je varianta suma.
     Naše další otázky směrovaly na jejich zdejší rodinu, lidi a školu. Oba říkali stejně, že mají velice milou rodinu a jsou spokojeni. Ömör díky islámu v Turecku byla zpočátku ze zdejších poměrů překvapená, ale rychle si přivykla. Škole se moc nevěnují, je nudná, takže radši tráví čas jinak.

     Další u nás byly studentky z Japonska a Thajska - konkrétně Bangkoku. Jelikož se nám na papír podepsaly v jejich rodných jazycích, jména nedokážeme rozluštit 0:)
Zdejší zájmy jsou opět hlavně sporty - squash, basket (thajská studentka) a japonská studentka se zde přidala k roztleskávačkám. Holčina z Thajska doma zpívala, vařila a koukala na „krátké filmy“. Ta japonská pro změnu hrála na piano. Na otázku proč tady nemají stejné koníčky jako doma odpověděly, že chtěly zkusit něco nového. K našemu překvapení byly nejvíce uchváceny z tanečních a zdejších KRÁSNÝCH CHLAPCŮ - na Helichovce je jich prý dost :).
     Náš další dotaz se týkal opět národních sportů - Thajsko znovu box, v Japonsku judo a hra Go. Dozvěděly jsme se něco málo o japonských školách - předepsaný účes, uniformy, samé učení. Ani se nedivíme, že berou pražskou školu jako oddech. Nemohly jsme se nezeptat na jejich kuchyni v našich podmínkách. Z thajské kuchyně byla holčina drobet zklamaná, údajně chutná úplně jinak, nemáme ta správná koření. A japonské speciality jsou pro změnu u nás drahé, takže je zde neochutnala.

     Jako třetí dorazili Lucas z Brazílie a Malachai z USA (New York). S těmahle klukama jsme se furt chechtali. Začali jsme danými otázkami: Jaké jsou vaše zájmy tady v Praze? První reakce - go to the pub with friends. Byli naprosto unešení zdejším večerním životem. Vždy se schází s dalšími studenty z programu a celá banda vyráží do rušných ulic.
     Lucas si oblíbil kulečník! Co se týče jeho sportovních aktivit, jsou stejné jako doma - fotbal, fotbal, fotbal. Malachai si s sebou přivezl cello a hraje v Praze dokonce i v orchestru. Sport pak - občas squash a fotbal.
     Národní sporty v Brazílii jsou, nečekaně, fotbal a pak teda ještě volejbal, v Americe americký fotbal, baseball, rugby (oblíbený Malachaiův sport). Na základě poznatku o hezkých českých chlapcích nám to nedalo a zeptali jsme se na české dívky. Následoval smích. Všechny hezké české holky jsou už prý zadané. Hlavně, což platí o Čechách globálně, jsou chladné. Jsme všichni rezervovaní, zpočátku si nikoho moc nepřipouštíme k tělu.
     Na závěr si ještě vychvalovali českou kuchyni, obzvláště pivo nebo vánoční cukroví.


     Filipe z Chile k nám přišel jako další. Jeho zdejší zájmy jsou opět přátelé a společné chození do klubů. Nová sportovní aktivita, kterou v Praze objevil, bylo boulder lezení. Doma hrál basketbal, ale když už odcestoval, chtěl vyzkoušet něco nového.
     Nad chilským národním sportem chvilku přemýšlel, ale nakonec se stejně rozhodl pro fotbal. V Praze se mu líbí hodně památky a metro, tím byl úplně unešený. Dostal se ovšem i mimo Prahu - konkrétně do Krkonoš a na Šumavu, kde si vyzkoušel lyžování. Chtěl by se ještě kouknout do Karlových Varů, vidět zdejší filmový festival.
     Zeptaly jsme se Filipa na Vánoce, jak je u nás oslavil. Pochvaloval si vánoční cukroví, hlavně to množství různých druhů. I stromeček byl pro něj zážitek. U nich doma v Chile nikdy nemají takovou celkovou atmosféru jako v Čechách.

     Mauricio a Jay. V této dvojici mluvil převážně Mauricio. Už od první chvíle působil neuvěřitelně energicky a sympaticky. Rozvyprávěl se o skvělých pražských čajovnách, hospůdkách, českém pivu, které miluje! Díky pivu ovšem chodí i do posilovny, aby neměl pivní bříško. Jinak zde plave a hraje fotbal. Doma žádný čas pro sebe neměl, jelikož pracoval.
     Pak se dostala ke slovu Jay (Thajsko). Ta taky plave, hraje squash. Není moc nadšená z toho, že se musí učit. Mimo Prahu byli v Krkonoších a na Šumavě, kde se vrhli do lyžování - hodně padali a zdálo se jim to těžký. I Mauricia jsme se zeptali na české dívky a opět stejná odpověď - strašně chladné.
     Vánoce se jim líbili, Mauricio byl taky nadšený množstvím vánočního cukroví, obzvláště s čokoládou a živým vánočním stromečkem - u nich mají umělý. Dozvěděly jsme se o Paraguayském svátku Friendship day, slaví se ve škole formou párty. V Thajsku místo Vánoc slaví hlavně Nový rok.


     Jako poslední si s námi přišla podívat Benedikta z Portugalska. Benny nám svým chováním a zevnějškem strašně připomínala Ann! Prvotní otázky se týkali koníčků a dozvěděly jsme se, že tady se věnuje stejným jako doma - čtení, kytara, kamarádi - jenom tu nehraje volejbal - prý je tu na to moc líná. Národním sportem je pak fotbal a surfing. Dost jí mrzelo, že nikdo v Portugalsku moc nezná hokej a florbal.
     Dál jsme se rozpovídali o jídle, Praze, Lisabonu, lidech… Popisovala nám její rodný Lisabon a srovnávala ho s Prahou. Jsou to podobná města, jenom je u nich víc nepořádek na ulicích a více bezdomovců. Strašně moc postrádá moře, západy slunce a hlavně ryby! Sice si velmi zamilovala českou kuchyni (knedlíky), jenže ryby prostě miluje. Vánoce slaví velice podobně, akorát mají umělý stromeček. I Benny popisovala Čechy jako chladné a rezervované lidi (kde asi bude chyba?). Vrchol všeho jsou pak prý čeští chlapci. Portugalci jsou gentlemani, umí flirtovat, zkrátka se umí chovat, což se o našich pánech bohužel říci nedá…


Made by Lenka Malíková, Katka Kostová, Nikola Pinterová, Petra Přibylová a Zuzka Novosadová :)


Mezinárodní družení se studenty z AFS


Za tým Patočková, Písařová, Ježková, Svobodová a Vithousová.

V pondělí jsme se setkali se studenty s organizace AFS. Byli to velmi přátelští lidé, našeho věku, kolem 18 let. Pocházeli ze všech koutů našeho velkého světa: velké zastoupení měla Jižní Amerika - mládež z Paraguaje, Chile; z Asie dva Thajci a jedna Japonka; student z USA a studentka z Turecka. Všem jsme kladly vesměs podobné otázky. Snažily jsem pojmout rozhovor jako přátelský "pokec" a ptát se jich na hudbu, na školu na kamarády, na noční život. Ve zdejších školách se jim daří dobře, často si stěžovali na nudu. Shodli se ale na tom, že ČR je krásná země - většinou to byla jejich první návštěva v Evropě, možná to pro ně byl trochu šok. Překvapilo nás, že jim vesměs chutná naše jídlo a že v Jižní Americe začínají večírky až kolem půlnoci. Když jsem se jich zeptali na to, co věděli o ČR než sem přijeli, shodli se na tom, že v podstatě nic. Tuším, že chlapci z USA a z Chile znali některé fotbalisty ale dívky nic a nikoho. Naše družení jsme korunovali večerem ve Futuru, kam jsme studenty pozvaly a tím splnily naše mezinárodní poslání.

Martina hodnotí: Beseda se studenty byla skvělá! Trochu jsem se obávala, že bude stát řeč, ale naopak. Naším úkolem bylo se ptát na otázky, ke kterým jsme se vlastně vůbec nedostaly, protože studenti byli velice milí a celkem i povídaví a nás spíše zajímalo, jaká je jejich kultura, jaké mají zázemí v českých školách, pak také například jaká je rodina, apod. Zajímalo nás, co nejvíc se jim líbí na Praze a kde všude byli. Častou odpovědí byly: kluby. No a tak jsme je nakonec taky do jednoho klubu vzaly. Šly s námi Thajka, Japonka a Turkyně, které mi byly při besedě velmi sympatické. Ale holky zde moc dlouho nevydržely a to nejspíš proto, (jak jsme se od nich i v hodině dozvěděly), protože se jim hudba moc nelíbila a na jejich vkus jsou Češi prý moc konzervativní. Ovšem pivo si v klubu neodepřely! Japonka měla velkou radost, že jela právě do Čech, protože v Japonsku se smí pít prý až od 20-ti let, jak nám s úsměvem na rtech sdělila...
Beseda byla vážně super, bylo skvělé poznat lidi různých temperamentů a dozvědět se něco nového o jejich kultuře.

Markéta S. hodnotí: Sbližování se studenty z AFS bylo plodné pro obě strany. My jsme se mohli přiučit něčemu novému, jako např. místním zvykům. Nejvíce nás zajímaly rozdíly mezi lidmi a prostředím "doma" a v ČR. Každý student většinou mluvil o podobných věcech, tj. lidé v Evropě jsou chladnější, ale Praha je krásná, velmi kulturní a historická. Studenti si oblíbili též naše pivo a knedlíky. Často si stěžovali na nedostatek přátel. To jsme vyřešily tak, že jsme je pozvali v pátek tancovat do Futura. Nakonec přišly Ohm a Ai (Thajka a Japonka) a turecká dívka z naší školy. Jinak se všichni chovali velmi přátelsky a rozhodně bych se s nimi chtěla znovu setkat.

Markéta J. hodnotí: Beseda se studenty se mi líbila a přišla mi velice zajímavá. Líbilo se mi zkoumat rozdíly mezi jejich zemí a naší. Nejvíc mě pobavilo, jak všichni milují české knedlíky a pivo. Studenti mi přišli fajn a bylo ku prospěchu, že nebyli vůbec stydliví. Celkově tuhle besedu hodnotím jako dobrou zkušenost a doufám, že to nebylo naposled.

Kristina hodnotí: Beseda se mi líbila, všichni studenti byli přátelští, uměli dobře anglicky, všichni až na Chilana mají rádi české pivo..
Japonka a Thajka byly odvázané z knedlíku.

Markéta V. hodnotí: Multikulturní dvouhodinovka semináře zeměpisu mne obohatila o nové poznatky, jako je například láska zahraničních studentů ke kynutým přílohovinám a zlatavému moku. Jsem ráda, že jsou v naší zemi spokojeni a že se nám věnovali, bylo to myslím pro obě strany zábavné a nebránila bych se repete?

Beseda se zahraničními studenty, dotazník o rodině

Na pondělí 14. ledna k nám na seminář ze zeměpisu byli přizváni zahraniční studenti, kteří se k nám dostali díky organizaci AFS, která je jednou z největších a nejstarších organizací, která se zabývá studentskými výměnami. Besedy se zúčastnilo 11 zahraničních studentů (kteří tu jsou mimochodem od loňského srpna do letošního června) plus představitelka organizace. Studenti prý byli nadšení, že máme zájem si s nimi popovídat a myslím, že to na nich bylo vidět i v průběhu besedy – až na výjimky byli dost upovídaní a sdílní.

My, jakožto dotazovatelé , jsme se měli rozdělit do několika skupin, kterým byla vždy na chvíli přiřazena až asi na jednu výjimku dvojice zahraničních studentů . Měli jsme se jich vždy dotázat na pár připravených otázek z různých okruhů jejich života. Každá skupina měla jiný okruh. My dostali téma „rodina“. Tázali jsme se, zda-li jsou ve své „náhradní“ rodině tady v Česku spokojení nebo jestli jsou mezi nimi nějaké problémy, jestli je rodina nějak zapojuje do jejich každodenního života, jestli s nimi jezdí na výlety, jaká je jejich pravá rodina doma a jestli je pro ně rodina významná, či jestli jsou na rodině třeba nezávislí a jakou by chtěli mít rodinu v budoucnu. Protože těchto otázek bylo málo a většinou jsme žádné nové k tématu nevymysleli, ptali jsme se jich dále na všechno možné.

A teď již k odpovědím. Studenti většinou odpovídali, že jejich hostitelské rodiny jsou fajn a že se tu mají dobře, jestli se nemýlím, tak všichni jezdí na různé výlety po České republice (snad všichni byli na horách lyžovat). Docela legrační byly odpovědi typu – „Jo a taky jsem byl/a v jednom městě, kde to bylo fakt moc krásný, ale už si vůbec nepamatuju, jak se to tam jmenuje.“ Dalším společným výrokem bylo „Čeština je hrozně těžká“ a „Českou republiku jsem si zvolil/a, protože všichni ostatní jezdí do USA nebo do podobných zemí“. A všichni si prý velice užili Silvestra.

Abych ale byl konkrétnější, rozeberu studenta po studentovi. Jako první se k nám dostali dva kluci – z Brazílie a ze Spojených států. Jejich místní rodiny jsou prý většinou fajn, jen Američan má občas problémy v komunikaci. Tím ale není míněn jazyk, protože rodiny obou kluků prý umí dost obstojně anglicky, až je to občas štve, protože by se chtěli naučit česky. Se svými novými rodinami se oba byli podívat do různých koutů ČR a Brazilec byl dokonce i v Itálii. „To má někdo štěstí“, podotkl k tomu s úsměvem Američan. Oběma docela chybí jejich rodina doma a shodli se na tom, že rodina je pro ně důležitá, ovšem nebyli ještě rozhodnutí, jakou by chtěli mít v budoucnu rodinu.

Zbytek najdete v pdf dokumentu :
http://leteckaposta.cz/461409925

Zápis z návšťevy, studenti z AFS!


Přikládám náš zápis se studenty z AFS, se kterými jsme měli tu čest.
za tým: Voráč, Mrázek, Cikrt
je to v .pdf
---------------------------------------------//
http://leteckaposta.cz/860053550


Paraguay:
Chlapec z Paraguaye byl skvělý. Mluvil sice trošku rychle, takže jsme se občas museli doptávat, ale jinak jsme si s ním velmi dobře popovídali.
V Paraguayi je prý nejhorším problémem korupce a nedostatečné vzdělávání, které je způsobeno opět korupcí. Mluvil o tom, že pokud jsou někde peníze, tak tam v tu ránu zase nejsou.
Mezi jeho záliby patří: plavání, hraní a sledování fotbalu a trávení svého času s
kamarády. O své hostující rodině nám prozradil, že jsou prý právníci a že to jsou velmi
dobří lidé. “Pomohli mi se začlenit do země, jsou mi velkou oporou” říkal. V České Republice navštívil spoustu míst; města jako Liberec, Železná ruda; Strakonice a byl také na horách, kde si poprvé v životě zalyžoval!

Thajsko:
Z Thajska zde bylo spoustu mladých lidí. Jejich názory na politiku se ale odlišovaly. Zatímco Jey se o politiku v podstatě nezajímá, tak Ohm řekla, že nesnáší politiku a korupci a že velkým problémem v Thajsku je také právě korupce. V prosinci 2007 byly v Thajsku volby a teď nastává revoluce, kdy se v Thajsku postupně vytvářejí 2 skupiny, které mezi sebou bojují (ale spíše politicky než válkou). O válce v Iráku Ohm řekla, že nesnáší Bushe (myslí si, že chce mít více kontroly) a že válka je směšná.
Jay má ráda sporty, posezení s přáteli (hlavně nebýt doma :)), poslouchání muziky (především Rock, Hip-hop & RʼnʼB) a navštěvování koncertů. O své hostitelské rodině řekla, že jsou velice vstřícní a že jí rozumějí. V ČR navštívila Plzeň, Krkonoše, Jičín, Trutnov, Šumavu a spoustu dalších míst, protože její hostitelská rodina má ráda výlety do přírody, které ale ona nemá ráda. Se svojí hostitelskou rodinou se chystají lyžovat v Itálii. A místo které by nám doporučila navštívit v Thajsku?: no přece jj siam :)
Ohm byla trošku svéráznější, ale také velmi příjemná. Zajímá se o filmování a sama již vytvořila pár krátkých “filmečků”. Mezi její nejoblíbenější, cizí, filmy patří The Fountain a má ráda Popovou muziku, především Beatles.

Portugalsko:
“O politiku se nezajímám, až do té doby, kdy se to týká přímo mě nebo mé země..”; “Největším problémem politiky jsou politici samy”. “Náš předseda vlády a prezident jsou teď v pohodě, takže doufám, že se situace zlepší”. “Bush vytváří diskrétní 3. sv. válku..” Toto jsou názory Portugalce, na světovou politiku.
Mezi její záliby patří tanec, posezení s přáteli a hraní na kytaru. Benny změnila svojí hostitelskou rodinu, bohužel jsme neměli dostatek odvahy se jí zeptat proč. V ČR navštívila hory a spoustu výstav. Na otázku, proč si vybrala ČR odpověděla, že zavřela oči a ukázala někam prstem na mapu a byla to právě ČR. U nás chodí na gymnázium Budějovická a třídu, ve které je, opravdu miluje a její spolužáci jsou prý velmi cool! V Portugalsku by nám doporučila navštívit město “Lisboa” a jižní pláže. Co se týče její rodiny v Portugalsku, tak má pouze jednoho bratra, který se jmenuje Juan. Nejoblíbenější film je pro ní “Seven” v hlavní roli v Bradem Pittem. Ráda si poslechne Punk-Rock, Rock, ale v podstatě se nebrání jakémukoli žánru, kromě reggae. “České pivo je úžasné, pivo v Portugalsku stojí za nic..”

Turecko:
Studentka z Turecka byla velmi příjemná. Skoro vubec se prý nezajímá o politiku. Dozvědeli jsme se, že v televizi u nich běží program s teroristy z Íránu a že přibližně před dvěma týdny teroristé zabili několik studentů. Válku v Iráku nemá ráda, říká, že jestli to pujde stále takto, tak že to ve světě bude velmi špatné. Samé války a žádný mír.
Má ráda být s přáteli, hraní ping-pongu a jiných stolních her a samozřejmě plavání. Zde v ČR se věnuje hraní squashe a keramice. Má velmi ráda svojí hostitelskou rodinu a navštívila s nimi už několik míst. Když se rozhodovala kam by mohla jet, tak si vybrala Itálii a ČR, která nakonec zvítězila. O škole, tady v ČR, říká, že je pro ní nudná a o hodinách si čte nebo hraje sudoku. V Turecku by nám doporučila navštívit Istambul nebo si zaplavat v Antalyae. Ráda si poslechne jakýkoliv styl muziky a její oblíbený zpěvák je Sezen Aksu.

USA:
První člověk, který nám na otázku, zda-li se zajímá o světovou politiku, odpověděl, že ano. Tvrdí že nemá rád jejich vládu a že jeho země je ve válce kvůli “uplně ničemu”. Nemám moc rád svého prezidenta, protože si myslí, že tu moc kterou má, tak jí nepoužívá správně. A o válce v Iráku říká, že neměla nikdy začít a že je uplně zbytečná.
V USA se věnuje sportům, hraní na Cello a kytaru a velmi nás překvapilo, když jsme se dozvěděli, že i zde se věnuje hře na Cello a to dokonce v orchestru. V naší zemi si také užívá hraní fotbalu a lyžování. Co se týče jeho hostitelské rodiny, tak nám řekl, že se potýkali s některými problémy, protože ne celá rodiná ho chtěla hostit. Do ČR chtěl z toho důvodu, že je v Evropě, že muže cestovat do okolních států a v neposledním řadě, protože ČR není tolik známá. Česká škola je prý nudná, ale je to pro něj asi to nejdůležitější místo, protože právě tam potká české lidi a kamarády. Prolezl skrz-naskrz Prahu a v ČR navštívil např.: České Budějovice, Brno či Liberec. V USA nám doporučil, zajít si do nějaké luxusní restaurace v New York City. Poslouchá Rock a jeho oblíbeným filmem je Danie Darko. V USA žije sám, jako jedináček.

Japonsko:
O politiku jako takovou se moc nezajímá, a proto nemá moc názorů na světovou politiku ani politickou situaci v Japonsku.
Ai (v japonštině “láska”) má ráda japonské karaoke, která u nás bohužel neměla možnost ještě vyzkoušet. Velmi ráda zpívá a tančí. V ČR se věnuje squashi a v sobotu byla na soutěži. Spolu s Ohm z Thajska bydlí u jedné hostitelské rodiny a jsou velmi spokojení. Navštívili spolu spoustu míst jak v Praze tak i v ČR a život u nás si opravdu užívají. Ai má ráda japonské filmy a muziku a chce poznat co nejvíce lidí.

Chile:
“Nemám rád Bushe!” zaznělo u úst dalšího studenta. V Chile je prezidentem žena a hlavním problémem je velká rozdílnost mezi obyvateli (bohatí x chudí). A válka v Iráku je podle něj vtip a velmi stupidní nápad.
Rád si čte, hraje basketbal a rád tráví svůj čas s přáteli. V ČR se věnuje lezení po skalách (tzv. "climbing") a lyžování. Je velmi šťastný za svojí hostitelskou rodinu, pomáhají mu poznat ČR. Školu v ČR má rád, protože tam muže potkat zajímavé lidi. Ve třídě, ve které je, nemá moc kamarádu, ale v ostatních ano. Se svojí hostitelskou rodinou byl lyžovat v Krkonoších a navštívil Šumavu. Zpátky v Chile žije se svojí mladší sestrou a bratrem.

Friday, January 18, 2008

Původ homosexuality


       Myslím, že není nutné tady kohokoliv seznamovat s pojmem homosexualita. Já v tomto příspěvku nechci řešit jak se homosexuální chování projevuje, spíše bych zde chtěla uvést pár teorií, podle nichž je člověk orientován na stejné pohlaví.
     Lidí, kteří se označují za „normální“ a kteří homosexuální společnost odsuzují, je velké množství. Myslím, že i mezi vámi samotnými se jich objeví dost. Každý má také jistě své důvody, proč se k tomu tak staví. Já tady nikoho nebudu přesvědčovat, aby na tyto lidi změnil názor, jenom mi přišlo zajímavé stále častější řešení otázky, jestli je to opravdu jenom jejich tzv. úchylka, porucha, nemoc…, jak bylo až do této doby známo, nebo jestli za to mohou např. genetické předpoklady.
     Teorie, které se snaží homosexualitu vysvětlit vlivy rodičů, výchovou a celkově působení různých činitelů na člověka v jeho dětství, jsou stále nejuznávanější, ale bývá zde i mnoho důvodů pro jejich vyvrácení. Například: „Skutečnost, že mezi lidmi vyrostlými v takto problematických podmínkách není více homosexuálně orientovaných, nebo skutečnost, že mnoho homosexuálních mužů a žen vyrostlo v úplných a harmonických rodinách a že mnozí byli vychováni ve stejných podmínkách jako jejich heterosexuální sourozenci.“
     Někteří lidé tvrdí, že sexuální orientaci může ovlivnit prenatální vývoj. Jiní se zase přiklánějí k možnosti, že homosexualitu může ovlivnit počet bratrů, které mají. Tuto teorii dokládají matematickými důkazy, jak s každým dalším mužským potomkem stoupá pravděpodobnost, že člověk bude gay.
     Dále se také objevuje názor, že homosexuálů v netolerantní společnosti je více, než v kultuře, která je uznává. Podle něj mají lidé v netolerantní společnosti potřebu skrývat svojí pravou sexualitu, většinou se i žení a mají děti, jen aby ten názor popřeli. Přes děti se pak homosexualita údajně rozšiřuje. To by zde ale musel být uznán fakt, že je homosexualita dědičná, což je podle mě absurdní.
     Do popředí se teď ale dostávají hlavně teorie vědecké. Probíhá velké množství výzkumů, podle nichž za rozdílnou orientaci může gen, popř. celá skupina genů, která na člověka působí. Bohužel tyto výzkumy jsou finančně velmi náročné, a tak zatím nedošly k žádným přesným výsledkům. Vědci prozatím mohou s určitost říci, že homosexuálově mají společný jeden genetický marker (část) DNA (Xq28). Také se shodli na tom, že výsledek homosexuality se projevuje v mozku. Dokonce mají i celkem jasnou představu v jakých místech.




     Jak jste si mohli přečíst, některé myšlenky, teda aspoň podle mě, jsou trochu přitažené za vlasy, na jiných může být něco pravdy. Žádná z nich však není stoprocentně potvrzená. Každý si tedy asi může sám vybrat, jestli by se k některé z nich přiklonil. Popř. jestli má nějakou jinou teorii, aby se s námi o ní podělil.

Tuesday, January 15, 2008

Výsledky ankety o větrných elektrárnách



V této anketě se většina z vás přiklonila k názoru, že přestože nejsou nijak závratně účinné, pořád má smysl je stavět a provozovat. Větrné elektrárny mají skutečně řadu výhod, nejpádnějšími jsou obnovitelnost tohoto zdroje a nepřítomnost jakýchkoli škodlivých emisí. Ale ani jejich nevýhody, jako třeba vysoká hlučnost, nestabilita zdroje energie a v neposlední řadě fakt, že se jedná o časově i finančně náročnou investici, nejsou zanedbatelné.

Monday, January 14, 2008

Zemřel Sir Edmund Hilary


Dne 11. ledna 2008 zemřel Sir Edmund Hilary, první člověk, který dobyl Mount Everest. Jeho smrt oznámila světu novozélandská premiérka Helen Clarková a řekla, že smutek zachvátil celou zemi. "Legendární horolezec, cestovatel a filantrop, nejznámější Novozélanďan, jaký kdy žil," řekla o něm.

Hillary zemřel v nemocnici v Aucklandu na infarkt. Podle místních médií ho trápil také zápal plic.

Novozélandský horolezec Edmund Hillary se narodil 20. července 1919 v Aucklandu. Tam také navštěvoval základní školu. Jeho zájem o horolezectví začal již v té době. Krátce před II. světovou válkou se rozhodl zdolat Everest. Během války sloužil 2 roky u novozélandských leteckých sil jako navigátor. Po 2 letech byl po nehodě od služby osvobozen. Poté vstoupil do místního klubu alpinářů a zúčastnil se prvního výstupu na jižní hřeben Mount Cooku a několika dalších výstupů v novozélandských Alpách. Po válce strávil všechen čas přípravou na Everest. Zlézal novozélandské Alpy v létě i v zimě, aby si osvojil lezení ve skalách i ve sněhu. V roce 1951 se poprvé dostal do Himalájí. Na základě takovýchto zkušeností byl roku 1953 jmenován členem čtyřsetčlenné britské výpravy na Everest. Expedice se uskutečnila v květnu. Pod samotným vrcholem bylo rozhodnuto, že pro poslední úsek cesty mají nejvíce sil Hillary a nepálský šerpa Tenzig Norgay. Sen se splnil Hillarovi 29. května v 11,30, kdy dosáhl vrcholu. Shodou okolností se o tomto jeho úspěchu psalo v novinách v den korunovace dnešní britské královny Alžběty II. Ta ho již v červenci téhož roku povýšila do šlechtického stavu.

Hillary se do Himaláje vracel celý život. Šerpové věděli, že v posledních letech života může být každá jeho cesta poslední, protože stárnoucí organismus stále hůře snášel nadmořskou výšku.

Server BBC uvedl, že jeho zdraví se údajně zhoršovalo od dubna, kdy právě během návštěvy Nepálu upadl.

Nepálští Šerpové, kteří vyznávají buddhismus, rozjeli série meditací, které by měly pojistit hladký průběh Hillaryho reinkarnace. Hillaryho dlouholetý spolupracovník Ang Rita Šerpa věří, že se Hillary opět narodí jako lidská bytost.

Díky Hillaryho rozvojovým projektům v Nepálu vzniklo na 26 škol, dvě nemocnice, mosty nebo letiště. Zasloužil se také o vybudování národního parku Sagarmatha kolem Everestu.

"Udělal pro nás toho tak hodně. Jestli jeho reinkarnace proběhne úspěšně, může pokračovat ve své dobré práci pro lidstvo," věří Ang Rita, který vystudoval první školu, kterou Hillary v Nepálu otevřel, v rozhovoru pro agenturu Reuters.

Wednesday, January 9, 2008

Napříč Aljaškou

Každým rokem se na Aljašce koná závod Iditarod Trail Invitational. Je považován za vůbec nejtěžší zimní závod na světě. Soutěží se ve třech kategoriích a to pěšky, na běžkách a nebo na kole. Soutěžící jsou odkázáni celých 1800 kilometrů jen na sebe. Závod navazuje na tradici závodů psích spřežení, který byl zase pořádán na počest hrdinů dovážejících léky do nejodlehlejších oblastí Aljašky. Trať není přesně stanovena a víceméně záleží jen na závodníkovi, kterou si zvolí. Ať už jdete pěšky nebo jedete na běžkách, či kole, je důležité mít tu nejlepší kondici a výbavu, jinak hrozí na dlouhé trase liduprázdnými oblastmi smrt.

Již podruhé v životě se postavil na start v Anchorage náš, český, závodník Jan Kopka. Rozhodl se závodit v kategorii jezdců na kolech. Jeho první pokus před čtyřmi lety, taktéž v této kategorii, nevyšel, po dvou třetinách trasy se byl nucen vzdát. Před svým dalším závodem začal důkladnou přípravou, spočívající v sestavení jídelníčku, přípravě na extrémní mrazy, sehnání použitelného oblečení, brašen a hlavně výrobě speciálního kola do hlubokého sněhu. Jen, aby si někdo nemyslel, že na kole je to hračka, jede v hlubokém sněhu a může se klidně i stát, že celý závod kolo tlačíte. V sobotu sobota 24. 2. 2007, 14.00 místního času bylo odstartováno. Po dlouhém a úmorném závodě trvajícím 23 dnů, dvě hodiny a 42 minut projel jako první cílovou pásku v Nome. Vyhrál jako vůbec první Čech a nebýt několika technických závad, například, že poslední část závodu šlapal jen jednou nohou, tak by zajel určitě i nový traťový rekord. Náš jezdec ujel všem ostatním, včetně favorizovaného Japonce Masaru Adachiho, který odstoupil kvůli omrzlinám, a dalšího jezdce nechal až den za sebou.

Myslím si, že by se tento úspěch měl v Čechách více prezentovat, od závodu uběhl již téměř rok. Kdy se stane, že Čech s českým kolem(Duratec) zajede nejtěžší závod světa v nejdivočejší části planety! Já mu tedy aspoň přeji hodně štěstí do dalších podniků. Více na těchto stránkách.

Akupunktura

Akupunktura jakožto léčebná metoda pocházející z Číny je stará přibližně 7000 let. Princip je založen na rovnováze v energetických drahách probíhajících tělem, označovaných jako meridiány. Energie je záporná- Jin a kladná- Jang, bývá znázorňována čínskou monádou.





Existuje 13 základních meridián, rozdělených na Jinové a Jangové.
Jinové: dráha plic, dráha sleziny, srdce, ledvin, obalu srdce, jater, přední střední dráha
Jangové: dráha tlustého střeva, žaludku, močového měchýře, tří ohřívačů, žlučníku, zadní střední dráha
Podle orgánových hodin se střídají maximální aktivity jednotlivých orgánů v těle. Díky jejich znalosti lze orgány ovlivnit v nejlepší okamžik.



Cílem akupunktury je léčení onemocnění, alergií, návyků, prevence, doléčování, blokování bolesti, upravování funkcí vnitřních orgánů a navrácení homeostáze. Aplikovat akupunkturu je možné až po přesné diagnóze základního onemocnění.
Metod má akupunktura mnoho, vždy jde ale o působení dané techniky na přesně určené akupunkturální body a mikrosystémy ležící na meridiánech. Bodů je 700, nejčastěji se používá 150, velikostně se pohybují od 0,2 do 5 mm. K nejznámějším oblastem patří mikrosystém ucha, ruky a nohy.

Mezi metody patří působení:

vpichovaných akupunkturních jehel (z oceli, stříbra, zlata, důležité je jakou rychlostí a na jak dlouho)
tlaku na body (akupresura)
tepla a chladu na body (moxa)
elektrického proudu
světla, leaseru (světelnými diodami, laseropunktura)
magnetickým polem (magnetopunktura)
Metody lze kombinovat.