Maturitní ples

Bylo mi dovoleno sem vložit tento příspěvek, protože je to jediná cesta, jak to říct nějak souhrnně všem. Psala jsem na Smíchov, Vinohrady a do Kongresovýho centra. Z prvních dvou se ozvali, dole si můžete přečíst originální emaily. Psala jsem i do Futura ohledně after party, neozvali se, můžu tam případně zavolat. Teď k věci. Většina lidí byla ze začátku bez debat pro Smíchov. Po zjištění základní ceny pronájmu už si všichni tak jisti nebyli. Myslím, že v úvahu připadají dvě možnosti:

Vinohrady – jsou mnohem levnější, se Smíchovem je to srovnatelný, dá se tam dobře dostat. Jsou dva sály, takže by musely být dvě kapely, ale to vzhledem k základní ceně myslím není problém. Argumenty proti – většině lidí se tam nelíbí a největší problém je samozřejmě after party, její místo konání, atd.

Smíchov – dostatečně velký, pěkný, jeden sál, tudíž jedna kapela a Futurum na after party je hned vedle. Problém – cena.

Prosím mrkněte na ty maily a zkuste se ještě jednou zamyslet, kde byste ten ples chtěli mít, zamyslete se nad cenou, všemi výhodami i nevýhodami. Já osobně bych byla raději pro Smíchov, ale po pravdě mě základní cena dost odradila a mám strach, že bychom to neutáhli.
Můžete se vyjádřit tady nebo to proberte ve třídě. Možná bychom tu mohli nakonec udělat anketu, ale ještě před tím než budete jednoznačně pro něco hlasovat, tak si tohle pročtěte a zamyslete se nad tím.
Kdybyste měli nějaké návrhy, připomínky, popřípadě vlivný známý, který by mohli něco zařídit apod., můžete dát vědět tady nebo přímo mně na mail mary.ko@seznam.cz
Předem díky a doufám ve spolupráci:) M.K.

Maily:

Vinohrady:
Vážená slečno Kobrlová,
termín je třeba si zarezervovat co nejdříve, řada termínů na toto období již není.Cena pronájmu Majakovského sálu vč. balkonu (kapacita možná až 600 osob),činí za večer 8O.000,- Kč + 19% DPH.Navíc počítejte prosím s částkou cca 7.500,-Kč za technické služby - tj. zvukař,osvětlovač,ozvučení sálu,pořadatelská služba.Ostatní služby jako otop,světlo,stávající inventář,stoly,židle apod. jsou součástí ceny za pronájem.Další dotazy rád zodpovím ústně.
S pozdravem
Ivan Horák, ved.odb.pronájmu NDV
Tel.221596231

Smíchov:
Vážená slečno Kobrlová,
na základě Vašeho e-mailu Vás chci informovat o podmínkách pronájmu v prostorách
Národního domu na Smíchově pro konání maturitního plesu.
Pro kapacitu plesu do 850 osob můžeme nabídnout 1. patro NDS - Velký sál s balkonem, Arbesův sál, salonky 6, 7, 8, mezisálí a ochoz. Celý dům je určen pro ples s kapacitou 1 100 osob (rozšířeno o Společenský sál v přízemí). Prostory si můžete prohlédnout na našich webových stránkách a nebo při osobní návštěvě.
Pokud chcete pořádat ples až v roce 2009, je možné rezervovat termín samozřejmě kdykoliv, ale stačí po začátku roku 2008. V této době probíhá nejvíce rezervací.
Ceny pronájmu, které uvádím, jsou v relacích roku 2008 :
pronájem 1. patra 130 000,- Kč
pronájem celého NDS 170 000,- Kč
V ceně pronájmu je zahrnuta spotřeba el. energie, topení, běžný úklid, základní vybavení mobiliářem.
Zvlášť se účtují služby - základní bez ozvučení (hasič, pořadatel, nasvícení, zvukař dozor, ochranka) se pohybují podle doby pronájmu v rozmezí 10 - 15.000,- Kč. Přesná kalkulace je až podle specifikace zákazníka. Všechny uvedené ceny jsou bez DPH 19%.
After party po plese ve Futuru si zařizujete sami, přes nás nelze.
Pokud budete potřebovat informace doplnit, ozvěte se.
S přáním hezkého dne
Jindřiška Andrisová

Válečný pokřik amerických mládežníků

Všichni si můžeme všimnout (jak připomněl pan Halík), že v podstatě všechny konflikty dneška mají na pozadí náboženství. Dozvěděla jsem se o radikální křesťanské organizaci jménem Battle Cry (válečný pokřik). Muž, jménem Ron Luce „rekrutuje“ mladé američany, tedy lidi v našem věku a na základě křesťanství po nich požaduje boj s pop-kulturou, televizí, počítačem, drogami, sexem a jinými ohavnostmi. Jeho kázání ale vypadají jinak než kázání v kostele: probíhají v obrovských arénách a vypadají jako rockový koncert – ohně, obří obrazovky, rudé vlajky (což je znak Battle Cry) a mají určitě silnou atmosféru. Ron začíná: „Let me hear your battle cry tonight!“ a na to mladí v kotli reagují ohlušujícím řevem. Další výroky: „We are God´s warriors for Jesus“ (jsme boží bojovníci pro Ježíše) nebo „Do you have a voice?“ Nejhorší je, že se obrací na mladé lidi a ti jsou vždycky nejradikálnější. Na stránkách www.battlecry.com se můžete zaregistrovat a vytvořit vlastní blog, ve kterém budete popisovat, jak se vy sami angažujete v boji proti tomu, co negativně ovlivňuje mladé lidi. Ron Luce je také prezidentem Honor Academy, což je místo, vlastně škola, kde učí mladé Bibli a vytváří z nich radikály. Místo klidu v duši v mladých sází zlo a nesnášenlivost třeba vůči homosexuálům… Záleží ale na úhlu pohledu.

Pár odkazů: www.battlecry.com

http://www.honoracademy.com/

Pokud chcete, podívejte se na tato videa, jenom tak si uděláte názor…

Výsledky ankety o olympijských hrách.

V prvních dnech ankety převládaly názory odpůrců olympiády a nakonec je příznivci přehlasovali poměrně masivně. Proč jste a nebo nejste pro olympiádu v ČR?

Několik pozvánek na akce.

V dnešní poště se mi objevilo několik pozvánek, které by mohly někoho zaujmout.
První se týká kontaktního centra Anabell Praha, které se zabývá službami pro nemocné s poruchami příjmu potravy. Toto centrum pořádá den otevřených dveří 29.11. od 9,00 do 20,00. Na jejich stránkách najdete i pozvánku (v aktualitách).
Druhá pozvánka je na 5. Mezinárodní konferenci mládeže, která se bude konat v sobotu
1. prosince 2007 v Praze (Hala Hagibor, Izraelská 6, Praha 10) 9.00 - 17.00.

Témata a program:
Současná rodina, vzdělání a výchova, ochrana životního prostředí, ochrana života, podpora zdraví, prevence a řešení drogové závislosti, rasová a náboženská diskriminace, dopad válek na rodinu a mnohé jiné. Konferenci pořádá společnost Jóga v denním životě. Bližší informace o tématech a o tom, jak se přihlásit najdete zde.
Na poslední akci zve americká ambasáda. Jedná se o panelovou diskuzi na téma Boj s AIDS v 21. století - americké a české přístupy. Zájemci se musí registrovat na acprague@state.gov nebo tel. 257 530 640.

Nucená prostituce a další formy sexuálního násilí v nacistických koncentračních táborech

   

    O sexuálním násilí z dob minulých je toho známo velmi málo, je ale jisté, že probíhalo a dokonce ve velkém. Z malého množství informací, které o této tematice hovoří, si lze udělat alespoň jakous takous představu, jak to dříve probíhalo.
    Sexuální násilí na pronásledovaných a zajatých ženách bylo pevnou součástí nacionálně-socialistického systému. Formy sexuálního násilí zahrnovaly například sexuální obtěžování a znásilňování zajatkyň, medicínské pokusy nebo nucenou sterilizaci a potraty. Jednou z nejvíce tabuizovaných forem sexuálního násilí byla právě nucená prostituce v koncentračních táborech.
Prostituce byla v té době naprosto neslýchaná, nacisté proto prostitutky pronásledovali a zavírali. A to již před válkou, kdy byly sepsány seznamy, a tyto ženy byly na jejich základě kriminalizovány. Na druhou stranu, i když nacistický systém považoval prostitutky za nečisté, v armádě a v koncentračních táborech prostituci podporoval, ba dokonce vynucoval.
    Když po roce 1933, po převzetí moci nacisty, začalo pronásledování tzv. nepřátel lidu, prostitutky byly zařazeny do dlouhého seznamu záškodníků, kteří přestavovali hrozbu pro německý lid. Cílem tenkrát nebylo odstranění prostituce, pouze neomezená státní kontrola nad ní a její cílené využívání pro prosazení jistých zájmů.
    Během 2.světové války bylo v koncentračních táborech potřeba velkého množství pracovních sil. Aby vzrostl výkon pracovníků, vznikl systém odměňování. Hlavní iniciátor pro zřizování nevěstinců byl Heinrich Himmler. Na jeho pokyn byl v roce 1942 zřízen první lágrový nevěstinec. Vznikl tak systém, který sexuálně využíval a zneužíval ženy, aby stimuloval pracovní výkony nucených dělníků-mužů.
    Dalším důvodem pro zřizování takovýchto zařízení byla také „prevence“ homosexuality mezi vojáky. Ten kdo byl podezřelý, byl přinucen k sexu, jen aby prokázal „správnou“ orientaci.



    V první fázi byly do nevěstinců nabírány ženy, které již před svým zatčením pracovaly jako prostitutky. Jejich počet však nestačil, proto bylo k prostituci přinuceno i velké množství ostatních žen. Budoucí prostitutky byly rekrutovány hlavně z ženského koncentračního tábora v Ravensbrücku.
    Po naverbování byly ženy rozvezeny do jednotlivých koncentračních táborů. Tam byly zpravidla prvními ženskými zajatkyněmi. Byly roztříděny do kategorií na základě svého zevnějšku a podle výsledného hodnocení pro členy SS, Wehrmacht (branná moc nacistického německo) a pro zajatce v lágrech. V táboře pracovali většinou po dobu šesti měsíců. Poté se jejich „pracovní síla“ považovala za vyčerpanou a tábor žádal o novou dodávku. „Použité ženy“ byly vraceny zase zpět. Když byla některá z těchto žen těhotná, nacističtí „doktoři“ na ní zkoušeli různé pokusy. Ať už co se potratu nebo sterilizace týče, nebo pak působnosti určitých chemikálií. To ovšem probíhalo u žen, které nebyli prostitutkami dříve. Ty totiž, jakožto zařazené bytosti do skupiny asociálů, byly sterilizovány automaticky.
    Návštěvu nevěstince si zpočátku mohla dovolit jen malá skupina lidí. Mezi ně patřily zajatci, kteří stáli nejvýše v hierarchii tábora. Později ale mohli tuto možnost využít i kriminální a političtí zajatci. Jediní židé tuto možnost neměli. O návštěvu se muselo zažádat písemně u komandanta tábora, povolenky pak byly vydávány během vězeňského nástupu. Jedna návštěva trvala průměrně 20 minut. Jediná povolená poloha pro pohlavní styk byla vleže. Aby se mohlo kontrolovat dodržování předpisů, byli stanoveni lidé, kteří dohlíželi skrze díry ve dveřích. Návštěva prostitutky stála dvě říšské marky, peníze se ale k ženě nikdy nedostaly.
    Rekrutace žen pro nucenou prostituci uvnitř koncentračních táborů byla označována za „dobrovolnou“. To je ale jen otázkou pohledu, takový systém hrůzovlády, jakým byly koncentrační tábory, přece svobodnou volbu nenabízel. Je ale pravda, že jakákoliv šance zvýšit naději na přežití byla okamžitě využita. Pracovat jako prostitutka v koncentráku totiž znamenalo mít lepší šaty, jídlo i hygienické podmínky, a to šanci na přežití zvýšilo výrazně.
    „Ačkoliv lágrových prostitutek byly asi čtyři stovky, velmi málo jich bylo po válce odškodněno. Jednak mluvit o prostituci a sexuálním násilí bylo tabu, a jednak nucená prostituce nebyla zařazena mezi válečné zločiny nacismu, které se soudily v poválečných procesech. Tato tragická stránka historie prostě zmizela. Až teprve v posledních letech se o ní začíná psát a mluvit. Je strašné to vytahovat na světlo, ale ještě strašnější je o tom nevědět nebo zapomenout.“


    

Ženské zkušenosti z nacistických koncentračních táborů - kniha
http://kyklop.bloguje.cz/255502-h-amesbergerova-k-auerova-b-halbmayrova-sexualizovane-nasili.php

Text inspirován a částečně citován a fotky použity ze stránek:
http://www.feminismus.cz/fulltext.shtml?x=2053260
http://osvetim.valka.cz/nevestinec.htm
http://bloodymary.blog.cz/

Ochrana zvířat

Ve středu 14.11.2007 zavítali na biologický seminář bývalí studenti našeho gymnázia. Představili se a stručně nám vysvětlili, proč jsou vlastně tady. Přišli nám pustit film, který byl o zacházení se zvířaty například ve velkochovech a na jatkách (šlo o americké video, takže nemohu posoudit jestli je to tak i u nás, ale jsem ochotná tomu věřit).
To, co jsme následně viděli, muselo hnout s každým z nás. Než zvířata skutečně zemřou, prochází hotovým peklem, ani si nedokážu představit jakou bolest musí cítit. Na videu bylo vidět mnoho případů utrpení zvířat, ale já uvedu jeden za všechny. Košer porážky. Jde o rituální zabíjení zvířat. „Základním náboženským principem košer porážky je přesvědčení, že Žid nesmí konzumovat krev, neboť ta obsahuje duši. A nesmí jíst uhynulé zvíře. Proto při košer porážce zvíře není před usmrcením omráčeno, protože neexistuje záruka, že omráčení je nezabije. A především: v mase omráčeného a následně zabitého zvířete zůstává krev. Při rituální porážce proto speciálně vyškolený řezník-schochet přetne ostrým nožem zvířeti krční tepny a nechá je vykrvácet. Srdce zvířete po přetnutí tepen ještě pracuje a vypumpuje krev z těla. Podle zastánců rituálních porážek zvíře trpí méně než při standardním způsobu usmrcování. Rychlé a dobře provedené přetnutí tepen totiž vyřadí z činnosti centrum bolesti a zvíře zcela otupí." (výňatek článku z časopisu Reflex)
Zvíře trpí méně, to by bylo samozřejmě dobré, ovšem tohle je pouze teorie. Prakticky to vypadá zhruba tak, že je zvíře nahnáno do velké plechové krabice, z které mu kouká jenom hlava, následně se celá krabice otočí vzhůru nohama (pro neomráčené zvíře jistě silně stresující) a zvířeti jsou přetnuty krční tepny, ale o nějaké odbornosti se nedá mluvit. Laicky řečeno: Jak sekne, tak sekne. Navíc se často děje, že je živému zvířeti vyříznut hrtan - obrovský přestupek. Po přetnutí tepen dochází k vykrvácení a častému dušení vlastní krví. Pak se plechová krabice otevře, zvíře je hozeno na zem, zmítá se v bolestech, bojuje o život, snaží se utéct... Potom jej uvážou za zadní končetinu hlavou dolů (stále žije) a je odvezeno do spařovací lázně a ponořeno nebo postříkáno vroucí vodou, tady už opravdu umírají.
Pro ty z vás, kterým nestačí pouhý popis
http://youtube.com/watch?v=2stEwDswIXE ale opravdu to není pěkný pohled.
Pokud bych měla zhodnotit návštěvu našich bývalých studentů, tak určitě význam měla. Informovala nás o tom, jak to chodí, ale popravdě jsem čekala něco víc. Ne žádnou rozsáhlou přednášku, ale stačilo by alespoň jméno nějaké organizace pro ochranu zvířat v ČR nebo říci nám jak se můžeme konkrétně zapojit. Neříkám, že jsme ignoranti, ale návod by nás určitě stimuloval více.
Na závěr pár adres, kde můžete svým podpisem pomoci:
http://www.petitiononline.com/k0h0/petition.html
http://www.ochranazvirat.cz/Add/petice.htm
http://www.stoppuppymills.org/

Beseda o schizofrenii v o.s. Baobab

Dneska, 14.listopadu 07 se konala v sídle o.s.Baobab beseda o schizofrenii a dalších duševních onemocněních navazující na besedu, která byla před týdnem u nás ve škole na semináři biologie. Se Sváťou jsme se jako jediné z naší školy vydaly autobusem na Pankrác. Místnost, ve které byla beseda vypadala jako něc mezi klubovnou a třídou. Všude bylo spoustu výkresů a výtvorů a vypadalo, že "nemocní" se zde cítí dobře a uvolněně. Kolem stolu si sedlo celkem 11 posluchačů a besedovali s námi 4 duševně nemocní a dvě členky Baobabu.

Nejdříve se obecně mluvilo o schizofrenii, jejích příznacích a příčinách. Úplně to stejné jako ve škole. A pak přišly na řadu příběhy!

Jako první mluvil Ivo (27let), který před 6 lety prodělal první ataku bipolární afektivní poruchy (maniodeprese). Začaly se mu střídat mánie, kdy šíleně utrácel a střídal holky a všechno mu připadalo skvělý, a deprese, kdy byl zavřený doma, nejedl, nekomunikoval s nikým. Tuto situaci mu způsobil rozchod s jeho přítelkyní a také problémy ve škole. Nakonec, když už několik týdnů nejedl, sám vyhledal doktora a ten mu předepsal prášky. Jenže jeho nemoc se mu vracela, začal na prášky pít, v důsledku toho prováděl špatné činy (rozbil počítač ve škole pěstí, vloupal se do kabinetu oknem...), načež ho chytila policie, která ho odvezla do Bohnic.

Po něm mluvil Martin (22let), kterému se ataka stala před 2 lety, když měl skládat maturitu a kouřil trávu. Začal odmítat kamarády a jednoho dne večer ukradl tátovi auto, s kterým odjel na Anděl, kde ho nechal zaparkované. Svléknul se do naha a pobíhal po ulici, až vběhl do jednoho domu, kde zvonil na zvonek. Otevřela mu romka a začala ho odhánět koštětem. Vyběhl ven na ulici, kde ho chytili policisté, odvezli ho do Motola, kde se sám začal domáhat, že je duševně nemocný a chce do Bohnic. V Bohnicích se mu líbilo-krásná příroda, keramika, pletení košíků, jízdy na koních...na závěr přiznal, že se mu další ataka stala v létě, ale neměla vážné důsledky, protože jí rozpoznal a konzultoval to se svým psychiatrem.

Další povídala Blanka (27let), která před 2 lety prožila atak paranoidní schizofrenie. Ze začátku trpěla nespavostí, málo jedla, zapomínala, přepadala ji úzkost. Pak když jela metrem, tak se jí zdálo, že blikají světla a vsugerovala si, že to způsobuje ona svojí energií. Pak slyšela hlasy a myslela si, že to jsou myšlenyk jejího kamaráda, které ona čte a v důsledku toho si myslela, že se ten kamarád chce zabít, protože se mu to nelíbí. Takže se ho snažila všemožně zachránit, aby se nezabil. Dále měla bludy, že něco cítí a hmatové bludy, které ji bodaly po celém těle. Pořád si myslela, že není nemocná, až když si začala myslet, že ji chtějí zabít rodiče a bránila se jim, její sestra zabývající se profesionálně schizofreniky v ní rozpoznala nemoc a poslala ji do psychiatrické léčebny, kde si Blanka až po třech týdnech uvědomila, že je nemocná. Nikdy potom se jí nemoc nevrátila. Spouštěčem byl stres, protože měla moc koníčků a moc věcí na stíhání.

A nakonec povídal Tomáš (25let), kterého jsme slyšeli už v hodině. Stalo se mu to před 2 lety, když byl vystresován zkouškou z matematiky. "Zamiloval" se do holky Báry a aby ji získal, ak se chtěl stát ředitelem gymnázia. A aby mohl být ředitelem, tak musí mít známé na magistrátu a ty získá přes politiku. Takže se rozhodl svého kamaráda Luboše dostat do politiky. Přesvědčil jeho nejbližší kamarády, že by byl pro politiku výborný. Pak mu jedna holka řekla, že když studuje relativitu, tak je jako Albert Enstein. A když on byl Einstein, tak Luboš, který četl německou literaturu musí být Hitler. A tak ho chtěl dosadit do politiky a zároveň zabít, protože se stal bojovníkem dobra. Když na něj přišla samotná ataka, tak se zavřel u sebe v pokoji, naházel na hromadu knihy, rozdělil je na dobré a špatné a ty špatné počůral. Jeho máma poznala, že je něco špatně, odvedla ho k doktorce. Na chodbě před ordinací uviděl halucinaci, svého profesora relativity, který mu řekl: Turek. A tak chtěl jet, jako bojovník dobra, do Turecka zabít teroristy. Doktorka v něm rozpoznala příznaky (nemluvnost, nedokončené věty, divné pohyby, emociální vypjatost), zavolala muže v bílých pláštích a ti si ho odvezli do Bohnic, kde se léčil. Ale až měsíc po jeho propuštění uvěřil že byl opravdu nemocný.
Zatím se mu ataka nevrátila, ale podle mně pořád není smířený s tím, že je nemocný, narozdíl od zbylých tří kteří jsou s tím dokonale smíření. Blanka působila trochu utlumeně, asi vlivem prášků a Martin se své příhodě sám smál.

Beseda moc poučná nebyla, bylo to jen vyslechnutí pár dalších příběhů a myslím si, že kdybych trpěla nějakou takovouhle duševní nemocí, že bych to nepoznala o moc líp, než předtím.

New York

Ahojte,

trochu opožděně, ale přece. My jsme s Terkou, jak všichni víte byly na 5 dní v New Yorku od 6.8.-10.8.07.

No bylo to naprosto úžasné. Já osobně miluji velká města, ale i přírodu, ale tady jsme se skutečně vyřádily. Byly jsme na pláži, ale hlavně v NYC. Vyděly jsme samozřejmě sochu svobody(bez té by to ani nešlo) a hned jsme se u ní musely s Terkou vyfotit(no prostě typický turistky, jak by řekl Ondřej, musím pořád něco fotit:)

pak jsme byly na Brooklyn bridge, pod empire state building , na Times square,....a mnoho dalších míst, dávám sem pár fotek , abyste si udělali alespon představu, co jsme dělaly.

Vyhodnocení ankety o bazaru knih plus další informace.

Podle výsledků je většina hlasujících pro uspořádání bazaru a zúčastnili by se většinou jako prodávající a kupující. Tahle myšlenka na bazar mi šťourá hlavou už dost dlouho. Jednak mám doma spoustu "hříchů mládí", knih, které jsem si koupila, přečetla a už je vlastnit nemusím nebo knih, co jsme si koupila a nečetla a podobně. Je mi líto je vyhodit, protože si myslím, že někomu by mohly sloužit dobře. Druhý důvod, proč na tuhle věc myslím už déle, je jedna škola v Zambii, kde jsme byli o prázdninách. Na 200 dětí 2 učitelé, střecha z rákosu, sedí se na zemi nebo na hliněných lavicích. Nemají sešity, tužky, jako školní tašky jim slouží igelitové pytlíky. Opravdu hodně smutné, kdo jste viděl video z Afriky a nebo fotky, tak to tam bylo. Myslím, že by nebyl problém udělat sbírku školních pomůcek - sešity, tužky, jednoduché učebnice a knižky angličtiny. Problém je v poslání balíku, což není levná věc. Dvacetikilový balík poslaný normálně stojí přes 3 tisíce, priority balík tisíc šest. Tak jsem si říkala, že by se tyhle dvě věci daly spojit. Dejme tomu, že ten kdo chce být prodávající zaplatí třeba 30 Kč za stolek na školní chodbě, bude moci věnovat část svého zisku na tuhle věc a někde bude instalovaná kasička na peníze od kupujících. Samozřejmostí by byla nějaká skupina sestavené ze studentů a třeba ještě dalšího učitele, která by kontrolovala zacházení s vybranými penězi. Takovéhle akci musí samozřejmě předcházet velká informační kampaň, aby se o tom lidé dozvěděli. Z ankenty nevyplynulo, zda by to mělo být před Vánoci a nebo před koncem školního roku. Takže asi to nechám na druhé pololetí, na jaro, konec roku jako takový asi nebude úplně ideální, oktávy už budou pryč, bude chaos a tak.

Jinak ještě připomenutí hlavně pro áčko. Před časem tady proběhla anketa o tom, kam jet na prodloužený víkend po Evropě na jaře, když se podaří sehnat levné letenky. Béčko už má na svých stránkách seznam těch, co by určitě jeli, takže áčko by mělo taky něco takového vytvořit. Jde o tom, že v momentě, kdy se levné letenky objeví, je potřeba reagovat super rychle a ne teprve zjišťovat, kdo by se jel. Termíny připadají v úvahu tři - a to první tři víkendy a dny okolo v dubnu. Takže prosím někdo z áčka vytvořte nějaký seznam a až se tam napíšou lidičky, pokud se napíšou, tak mi dejte vědět.

Beseda o schizofrenii se sdružením Baobab

Ve středu 7.11. byla zorganizována beseda s občanským sdružením Baobab. Sdružení Baobab poskytuje služby lidem s duševním onemocněním. Na besedu přišla slečna Tereza Slavíčková, která ve sdružení Baobab pracuje. Spolu s ní přišel i Tomáš. Tomáš, který,jak sám tvrdí, má stále schizofrenii, ale svou první a poslední ataku zažil před dvěma lety.
1.polovina přednášky byla v duchu obecné schizofrenie. Byly nám vysvětleny hlavní příčiny vzniku schizofrenie, jako jsou například: stres, dále neurochemická porucha v mozku, dědičnost, společnost...Nutno podotknouti, že první příznaky se nejčastěji objevují u lidí ve věku mezi 16.-24.rokem. Proto nabízí sdružení Baobab besedy o schizofrenii lidem v tomto věku, aby dokázali a uměli se vypořádat s každodenním stresem.
Dále nám byly vysvětleny příznaky. Ty se dělí na produkrivní a neproduktovní. Produktivní příznaky by se daly nazvat také jako bludný kruh. První, co se dostaví jsou halucinace, dalším vývojem nemoci jsou bludy. Je to začarovaný kruh, který stále a stále na sebe přibírá další potíže. Jestliže se schizofrenie podchytí v tomto úseku, je léčitelná prášky. V tom horším případě schizofrenie přechází na neproduktivní příznaky, které už jsou hůře léčitelné. Jsou to věci, které nám schizofrenie bere: zájem, schopnost, oslabuje nás, bere paměť, energii, pozornost, časté jsou poruchy nálad. Dostaví se paranoia, mánie, deprese, neočekávané stavy.
Dozvěděli jsme se, že v těle se nachází látka-DOPAMIN-je to látka určující události-říká,jak důležitá událost to pro nás byla. Když významná, hladina dopaminu stoupne. Je možné, že hladina nám z neobjasněných důvodů neklesne-je to jeden z důvodů vzniku schizofrenie.
Schizofrenií trpí 1% obyvatel.
Léčba schizofrenie je obtížná a dlouhá.
Jsou tři typy schizofrenie. 1.schizofrenie 1krát za život-už se nevrátí.
2.schizofrenie se občas vrací (lékaři zavčas podchytí)
3.nevyléčitelná schizofrenie
2.polovina přednášky nám Tomáš vyprávěl svůj příběh. Tomáš je studentem Matfyzu. Před dvěma roky měl před sebou obtížnou zkoušku, udělal ji na potřetí, když v tom mu hladina dopaminu stoupla a neklesla. Naneštěstí mu kamarádka řekla, že je Einstain.V tu chvíli byl nejlepší. Dále chtěl svého kamaráda Luboše dostat do politiky, aby se mohl stát ředitelem školy. Ale na opačné straně měl Luboše zafixovaného jako Hitlera-chtěl ho zničit. Začal mít agresivní stavy, až ho jeho máma vzala k doktorce. Tam měl Tomáš první ataku-místo lékaře viděl jeho profesora-měl halucinace. Tomáše poslali do Bohnic. Zde se vyléčil, ale to byl jenom začátek dlouhé léčby. Tomáš už po dva roky bere léky. Neví, jestli se mu to nevrátí, ale cítí se zdravý. Držme Tomášovi palce!